Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Millesimovský palác (Panská)

Možná hledáte: Millesimovský palác v Celetné ulici.
Millesimovský palác
v Panské ulici
Millesimovský palác v Panské ulici
Millesimovský palác v Panské ulici
Účel stavby

Palác, tiskárna

Základní informace
SlohKlasicismus
ArchitektiVojtěch Ignác Ullmann, (Matěj Blecha přístavba)
Výstavba60. léta 19. století
MateriálZdivo
StavebníkMillesimové (Cavrianiové)
Poloha
AdresaPanská 896/8
Praha 1, Nové Město
110 00  Praha 1, ČeskoČesko Česko
UlicePanská a V Cípu
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky40000/1-1157 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Millesimovský palác, též Lämelův palác, Prager Tagblatt či U tří černých hvězd, je jednopatrová klasicistní budova palácového typu čp. 896/II v ulici Panská č.o.8, na Novém Městě v městské části Praha 1, chráněná jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Millesimovský palác v roce 2019

Nejstarší zmínka o parcele z roku 1377 připomíná zahradu domu měšťana Konráda Hausera. V 15. století byla parcela rozdělena pro pět domků, z nichž nárožní čp. 896/I vlastnil nejvyšší hofmistr krále Jiřího z Poděbrad, Jindřich z Dubé. Další domy vlastnili Kolovratové z Bezdružic, kteří také podnikli renesanční přestavbu. V letech 1570–1600 se dům nazýval U tří černých hvězd a byl majetkem Albrechta Kolovrata-Krakovského a Hynka Valdštejna na Vranově.

Při švédském bombardování roku 1648 byl dům poškozen. V raně barokní podobě se palác roku 1690 dostal do majetku hraběnky Johanny Barbory Eusebie Carretto-Cavrianiové z Millesima, která jej spojila se svými sousedními domy 896b/I a 896c/I. Jako šosovní dům se zahradou zdědil dům 896a roku 1699 Barbořin starší (nevlastní) syn Jan Ignác hrabě Carretto-Cavriani di Millesimo (̹zemřel 1740), zatímco dům 896c dědil mladší (vlastní) syn Jan Bernard Carretto-Cavriani di Millesimo (zemřel 1724).

Oba domy byly opět poškozeny dělostřelbou, a to při obléhání Prahy pruskými vojáky roku 1757. Poté byly sjednoceny do klasicistní podoby jediného domu v majetku hraběte Adolfa z Kounic, jehož vnuk roku 1860 dům prodal Sofii von Lämel, podle níž se dům jmenoval, poté, co jej dala zásadně přestavět a přistavět vozovnu, konírnu a sklad. Autorem architektonického návrhu přestavby byl Vojtěch Ignác Ullmann.

V zadní části parcely přistavěl v letech 1905–1906 Matěj Blecha dvoupatrovou administrativní budovu pro deník Prager Tagblatt. K této budově po roce 1929 přibyla tiskárna tiskařské firmy J. Mercy a syn.

Zajímavosti

Pamětní deska E. E. Kische

Okolí

V nedalekém okolí paláce nacházejí také další zajímavosti:

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-31]. Identifikátor záznamu 152047 : Městský dům U tří červených hvězd, s omezením: bez levého dvorního křídla a zadní levé budovy (do ulice V Cípu). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Eva Csémyová, Karolína Drössler, viz http://praguewatch.cz/reports/view/322 Archivováno 4. 1. 2012 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Literatura

  • Růžena Baťková a kolektiv, Umělecké památky Prahy II., Nové Město a Vyšehrad. Praha 1998, s. 500-501.
Kembali kehalaman sebelumnya