|
Michal StehlíkMichal Stehlík (* 13. dubna 1976 Třebíč)[1][2] je český historik a slovakista, profesor na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde byl v letech 2006 až 2014 děkanem. Zabývá se především českými dějinami 20. století. V letech 2014 až 2015 byl předsedou Rady Českého rozhlasu. V letech 2014-2023 byl náměstkem generálního ředitele Národního muzea. Od 1. ledna 2024 je ředitelem Památníku národního písemnictví.[3] VzděláníMichal Stehlík se narodil v Třebíči, ale od roku 1977 žil v Dačicích.[1] Magisterské studium absolvoval na Filozofické fakultě UK v Praze v oboru historie – slovakistika, kde také v roce 2005 absolvoval doktorský studijní program v oboru české dějiny a roku 2001 složil rigorózní zkoušku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.[1] V roce 2010 se na Univerzitě Palackého v Olomouci habilitoval jako docent českých dějin. V prosinci 2020 ho na návrh Univerzity Karlovy prezident republiky jmenoval profesorem. Pracovní kariéraMichal Stehlík začínal v Dačicích v Městském muzeu a galerii[1]). Byl též členem zastupitelstva města Dačic. V letech 2001–2002 působil v referátu centrální evidence sbírek Ministerstva kultury ČR. V roce 2002 nastoupil do Národního muzea, v roce 2003 byl jmenován náměstkem generálního ředitele Michala Lukeše.[1] V roce 2005 byl Akademickým senátem Filozofické fakulty UK zvolen děkanem fakulty, jímž byl po dvě funkční období až do počátku roku 2014. Podílel se na celé řadě festivalových, výstavních i vzdělávacích projektů. V roce 1999 založil o.s. Krasohled,[1] které pořádalo 2000–2017 např. Dačické barokní dny. V roce 2003 v Dačicích prosadil umístění pamětní desky obětem holocaustu a v roce 2014 se podílel na umístění pamětní desky politickému vězni JUDr. Františku Valenovi také v Dačicích. Koordinoval také první a druhou Pražskou muzejní noc v letech 2004 a 2005.[1] Mezi významné kurátorské počiny patří mj. tyto výstavy: „FOTBAL 1934–2004. 70 let od římského finále“, „Svobodně! 60 let vysílání Rádia Svobodná Evropa“ či „Zničené kostely severních Čech 1945–1989“. V roce 2009 byl na české straně hlavním kurátorem Dolnorakouské zemské výstavy ve spolupráci s rakouskými historiky. Byl také hlavním kurátorem stálých expozic Muzea Vysočiny Třebíč na třebíčském zámku, které byly otevřeny v listopadu 2013, a rok předtím také dětského muzea „Cesty časem“ také v Třebíči. V roce 2017 byl hlavním autorem výstavy Fenomén Masaryk v Národním muzeu a spoluautorem námětu Česko-slovenské / Slovensko české výstavy v roce 2018. V roce 2019 byl kurátorem multimediální expozice Momenty dějin v prostoru Spojovací chodby Národního muzea. V roce 2020 byl hlavním autorem výstavy “Parlament!” a také spoluautorem výstavy “1620. Cesta na Horu.” V roce 2020 byl také projektovým vedoucím mezinárodního výstavního projektu Sluneční králové (egyptologická výstava). V roce 2022 byl hlavním autorem výstavy NM k připomenutí heydrichiády "Nikdy se nevzdáme!". V roce 2023 byl hlavním autorem výstavy NM "Padesátá léta". Od 1. ledna 2024 je ředitelem Památníku národního písemnictví. Působil jako člen několika správních a dozorčích rad, byl členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů a Vědecké rady Masarykovy univerzity. Místopředsednickou funkci zastával do roku 2017 ve Správní radě Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. 14. května 2014 byl zvolen jako jediný kandidát předsedou Rady Českého rozhlasu,[4] jejímž členem byl od června 2011.[5] Ve funkci předsedy rady skončil v listopadu 2015. V letech 2018-2022 byl členem Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů. V roce 2013 poprvé kandidoval na post rektora Univerzity Karlovy, ale do funkce byl tehdy zvolen prof. Tomáš Zima. V roce 2021 se o tuto funkci ucházel podruhé, ve volbě konané 22. října 2021 však přesvědčivě zvítězila lékařka Milena Králíčková, která získala 55 hlasů oproti 14 pro Michala Stehlíka.[6][7] Od roku 2024 je členem Rady ministra kultury pro výzkum[8] a Vědecké rady Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského.[9] Na Filozofické fakultě UK působí na Ústavu českých dějin a věnuje se soudobým dějinám, zejména jde o přednášky k problematice česko-slovenských vztahů, dějinám komunistického období v Československu, represe a disentu. Dále se věnuje dějinám ve veřejném prostoru a tématům kulturního dědictví – muzejnictví. Je garantem nového profesního studijního programu NMgr. Muzejní studia, který se otevřel poprvé pro akademický rok 2023/2024 ve spolupráci Národního muzea a FF UK. PopularizaceV posledních letech se intenzivně věnuje též popularizaci. Spolupracuje s Českým rozhlasem i Českou televizí a připravuje též vlastní projekty. V letech 2020–2021 připravoval na youtube kanálu moderátora Petra Horkého Stehlíkův kurz moderních dějin.[10] V témže roce společně s Martinem Gromanem začali vysílat podcast na téma moderních dějin a veřejného prostoru s názvem Přepište dějiny, z nějž vznikly také čtyři knihy.[11] Podcast byl v roce 2021 oceněn jako Objev roku v anketě Podcast roku a ve stejném roce nominován v kategorii podcastů také na Křišťálovou lupu.[zdroj?] Součástí aktivit podcastu jsou časté diskuse a přednášky v regionech.[zdroj?] V roce 2024 získal spolu s Martinem Gromanem Cenu Miroslava Ivanova za popularizaci a cyklus tří dílů knihy Přepište dějiny.[12] Politické angažmáMichal Stehlík byl jako zastupitel města Dačice členem KDU-ČSL. Kvůli zvolení děkanem však své členství ve straně roku 2006 pozastavil, v roce 2018 své členství ukončil. Zastupitelem města Dačic byl jako nestraník za KDU-ČSL znovu od komunálních voleb 2014[13] do září 2017, kdy rezignoval. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandidoval jako nestraník za KDU-ČSL v obvodu č. 52 – Jihlava.[14] Se ziskem 16,20 % hlasů postoupil z druhého místa do druhého kola, v němž prohrál poměrem hlasů 46,62 % : 53,37 % s kandidátem ODS, SNK-ED, SsČR a STO Milošem Vystrčilem. Senátorem se tak nestal.[15][16] Publikace
OdkazyReference
Externí odkazy
|
.jpg)
