Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Mellitus

Mellitus
Narození6. století
Apeninský poloostrov
Úmrtí24. dubna 624
Canterbury
Místo pohřbeníOpatství v Canterbury
Povolánířímskokatolický kněz a misionář
Nábož. vyznáníkatolická církev
FunkceRoman Catholic Bishop of London (od 604)
canterburský arcibiskup (619–624)
opat
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdobené okno znázorňující sv. Mellita v kostele sv. Marie v Prittlewellu

Mellitus (zemřel 24. dubna 624) byl jeden z členů gregoriánské misie vyslané papežem Řehořem Velikým, první londýnský biskup a třetí arcibiskup z Canterbury. Do Anglie byl vyslán roku 601 a byl doprovázen dalšími kněžími a misionáři, aby posílili křesťanskou misii, která již v Anglii byla. Roku 604 byl vysvěcen londýnským biskupem, ale po smrti svého ochránce, essexského[pozn. 1] krále Sæberhta v roce 616 byl donucen Londýn opustit a uprchnout z Británie do Galie. Do Anglie se vrátil o rok později, ale nikdy se nemohl vrátit do Londýna, protože obyvatelstvo zůstalo pohanské. Roku 619 byl Mellitus vysvěcen arcibiskupem canterburským. Je možné, že v tomto úřadu se zasloužil o záchranu canterburské katedrály a většiny města před požárem. Po své smrti roku 624 byl svatořečen.

Mládí

Podle středověkého kronikáře Bedy Ctihodného měl Mellitus urozený původ a papež Řehoř Veliký o něm mluví jako o opatovi.[1] Mellitus byl do Anglie vyslán papežem Řehořem Velikým v červnu 601[2] jako odpověď na žádost Augustina, prvního arcibiskupa z Canterbury, který žádal více duchovních, kteří by christianizovali Kentské království za vlády krále Æthelberhta.[3] Mellitus se do Anglie vydal se skupinou misionářů, kteří s sebou přiváželi množství knih a podle Bedy Ctihodného i „všechno, co bylo zapotřebí k uctívání a službě církvi“.[4][5] Canterburský kronikář z 15. století podává zprávy o množství knih dovezených do Anglie právě Mellitem, jež se v jeho době v Canterbury dosud nacházely, nicméně zkouška dochovaných rukopisů prokázala, že jediný možný exemplář od Mellita jsou Evangelia svatého Augustina, v současnosti se nalézající v Cambridgi.[1]

Mellitova cesta z Itálie Galií vedla podle historika Iana Wooda přes místní biskupská města, tedy Vídeň, Arles, Lyon, Toulon, Marseille, Mety, Paříž a Rouen. Potvrzují to dochované dopisy papeže Řehoře místním biskupům, v nichž je žádal o podporu Mellitově skupině. Řehoř mimo jiné psal franským králům Chlotharovi II., Theuderichovi II., Theudebertovi II. společně s tím také Theudebertově a Theuderichově babičce Brunhildě, jež byla regentkou. Ian Wood tyto apely franským biskupům a královskému dvoru považuje za pokus zajistit větší podporu gregoriánské misii směřující do Anglie.[6]

Londýnský biskup

Výjev z Evangelia svatého Augustina, které do Anglie přinesl Mellitus

Mellitus byl v roce 604 Augustinem z Canterbury vysvěcen na biskupa[7] na území Východních Sasů,[pozn. 2] jejichž hlavním městem byl Londýn, a učinil jej tak prvním londýnským biskupem.[8] Mellitus pokřtil synovce kentského krále Æthelberhta, essexského krále Sæberhta, který tak zřízení biskupství schválil. Biskupský kostel byl však v Londýně založen pravděpodobně spíše králem Æthelberhtem, než králem Sæberhtem, avšak Æthelberhtův dekret, jímž daroval církvi půdu, je zřejmě padělek. Roku 610 se Mellitus zúčastnil biskupského koncilu v Itálii svolaného papežem Bomifácem IV.[1] Bonifác IV. po Mellitovi do Anglie poslal dva dopisy, jeden pro krále Æthelberhta a jeho poddané a druhý pro Vavřince, druhého arcibiskupa z Canterbury.[9] Rovněž Mellitus do Anglie s sebou přinesl výnosy z biskupského koncilu.[10][11] Žádný originální dopis, ani dokument se nezachoval, dochovaly se pouze některé padělané exempláře pocházející z Canterbury ze 60. a 70. let 11. století.[1] Společně s rochesterským biskupem Justem se Mellitus podepsal pod dopis Vavřince z Canterbury keltským biskupům, v němž keltské křesťany vyzýval, aby přijali římský způsob vypočítávání data Velikonoc.[12]

V roce 616 byl Mellitus z Londýna vypuzen Sæberhtovými syny, kteří se hlásili k pohanství.[13] Podle Bedy Ctihodného se tak stalo, protože odmítl žádost bratrů dát jim ochutnat hostii. Po smrti králů Sæberhta i Æthelberhta tak nezůstal žádný vlivný ochránce, který by římské misionáře podporoval.[1] Mellitus tak odplul do Galie, ale již následujícího roku byl Vavřincem z Canterbury povolán zpět do Anglie. Protože Východní Sasové zůstali pohany,[1] Mellitus se tak do Londýna již nevrátil.[11]

Arcibiskup z Canterbury a smrt

náhrobek sv. Mellita, třetího arcibiskupa z Canterbury a prvního anglosaského londýnského biskupa. Opatství v Canterbury

Po Vavřincově smrti Mellitus zaujal jeho místo a stal se tak v pořadí třetím canterbuským arcibiskupem.[14] Řehoř Veliký se v dopise obrátil na Mellita, aby se vypořádal s místními pohanskými chrámy a zvyky a vybízel ho, aby pohanské chrámy byly znovu využity křesťany.[1] Z roku 623, kdy byl Mellitus arcibiskupem, vykonal Mellitus pravděpodobně zázrak. Když v Canterbury vypukl požár a oheň se blížil ke katedrále, Mellitus jej údajně odklonil a katedrálu tak zachránil.[15] Kromě tohoto zázraku se během doby, kdy byl Mellitus arcibiskupem, neudálo nic významného; Beda Ctihodný velebí Mellitovu zdravou mysl.[16]

Mellitus zemřel 24. dubna 624[14] a ještě téhož dne byl v opatství svatého Augustina v Canterbury pohřben.[1] Podle Bedy Ctihodného trpěl Mellitus dnou.[10] Po své smrti byl Mellitus prohlášen za svatého, jeho svátek byl stanoven na výročí jeho smrti na 24. dubna.[17] Ještě v roce 1120 byl v opatství sv. Augustina společně s dalšími místními svatými uctíván.[18]

Poznámky

  1. ↑ V článku používaná dvojice termínů východosaský a essexský jsou synonyma.
  2. ↑ V článku používaná dvojice termínů východosaský a essexský jsou synonyma.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mellitus na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h BROOKS, N. P. Mellitus (d. 624) [online]. Oxford: Oxford University Press, rev. 2005-10 [cit. 2009-06-01]. (Oxford Dictionary of National Biography). [zpoplatněný přístup]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ MAYR-HARTING, Henry. The Coming of Christianity to Anglo-Saxon England. 3.. vyd. University Park: Pennsylvania State University Press, 1991. ISBN 0271007699. S. 64. (anglicky) [dále jen Mayr-Harting]. 
  3. ↑ BROOKS, Nicholas. The Early History of the Church of Canterbury: Christ Church from 597 to 1066. Londýn: Leicester University Press, 1984. ISBN 0-7185-0041-5. S. 3. (anglicky) [dále jen Brooks]. 
  4. ↑ Beda Venerablis. A History of the English Church and People. Překlad Leo Sherley-Price. 2., přepracované vyd. Londýn: Penguin Classics, 1988. 364 s. (Penguin classics; sv. 42). Dostupné online. ISBN 0-14-044042-9. S. 85–86. (anglicky) 
  5. ↑ Mayr-Harting, str. 62.
  6. ↑ WOOD, Ian. The Mission of Augustine of Canterbury to the English. Speculum. Leden 1994, roč. 69, čís. 1, s. 6. Dostupné online. ISSN 0038-7134. DOI 10.2307/2864782. (anglicky) 
  7. ↑ FRYDE, E. B.; GREENWAY, D. E.; PORTER, S. Handbook of British Chronology. 3.. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 1996. ISBN 0-521-56350-X. S. 219. (anglicky) [dále jen Handbook of British Chronology]. 
  8. ↑ Brooks, str. 11–13a.
  9. ↑ Brooks, str. 13.
  10. ↑ a b BLAIR, Peter Hunter. The World of Bede. Cambridge: Cambridge University Press, 1990. ISBN 0-521-39819-3. S. 86–87. (anglicky) 
  11. ↑ a b LAPIDGE, Michael. Mellitus. In: LAPIDGE, Michael. The Blackwell Encyclopedia of Anglo-Saxon England. Oxford: Blackwell Publishing, 2001. ISBN 0631224920. S. 306. (anglicky)
  12. ↑ STENTON, Frank Merry. Anglo-Saxon England. 3.. vyd. Oxford: Oxford University Press, 1971. Dostupné online. ISBN 978-0-19-280139-5. S. 112. (anglicky) 
  13. ↑ HINDLEY, Geoffrey. A Brief History of the Anglo-Saxons: The Beginnings of the English Nation. New York: Carroll & Graf Publishers, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-78671-738-5. S. 36. (anglicky) [dále jen Hindley]. 
  14. ↑ a b Handbook of British Chronology, str. 213.
  15. ↑ Brooks, str. 30.
  16. ↑ Hindley, str. 43.
  17. ↑ WALSH, Michael J. A New Dictionary of Saints: East and West. Londýn: Burns & Oats, 2007. Dostupné online. ISBN 0-8601-2438-X. S. 420. (anglicky) 
  18. ↑ HAYWARD, Paul Antony. An absent father: Eadmer, Goscelin and the cult of St Peter, the first abbot of St Augustine’s Abbey, Canterbury. Journal of Medieval History. 2003, roč. 29, čís. 3, s. 217. Dostupné online. ISSN 0304-4181. (anglicky) 

Literatura

  • Beda Venerablis. A History of the English Church and People. Překlad Leo Sherley-Price. Londýn: Penguin Classics, 1988. Dostupné online. ISBN 0-14-044042-9. (anglicky) 
  • BLAIR, Peter Hunter. The World of Bede. Cambridge: Cambridge University Press, 1990. ISBN 0-521-39819-3. (anglicky) 
  • BROOKS, Nicholas. The Early History of the Church of Canterbury: Christ Church from 597 to 1066. Londýn: Leicester University Press, 1984. ISBN 0-7185-0041-5. (anglicky) 
  • FRYDE, E. B.; GREENWAY, D. E.; PORTER, S. Handbook of British Chronology. 3.. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 1996. ISBN 0-521-56350-X. (anglicky) 
  • HAYWARD, Paul Antony. An absent father: Eadmer, Goscelin and the cult of St Peter, the first abbot of St Augustine’s Abbey, Canterbury. Journal of Medieval History. 2003, roč. 29, čís. 3, s. 201–218. Dostupné online. ISSN 0304-4181. (anglicky) 
  • HINDLEY, Geoffrey. A Brief History of the Anglo-Saxons: The Beginnings of the English Nation. New York: Carroll & Graf Publishers, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-78671-738-5. (anglicky) 
  • LAPIDGE, Michael. Mellitus. In: LAPIDGE, Michael. The Blackwell Encyclopedia of Anglo-Saxon England. Oxford: Blackwell Publishing, 2001. ISBN 0631224920. S. 306. (anglicky)
  • MAYR-HARTING, Henry. The Coming of Christianity to Anglo-Saxon England. 3.. vyd. University Park: Pennsylvania State University Press, 1991. ISBN 0271007699. (anglicky) 
  • STENTON, Frank Merry. Anglo-Saxon England. 3.. vyd. Oxford: Oxford University Press, 1971. Dostupné online. ISBN 978-0-19-280139-5. (anglicky) 
  • WALSH, Michael J. A New Dictionary of Saints: East and West. Londýn: Burns & Oats, 2007. Dostupné online. ISBN 0-8601-2438-X. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Mellitus na Wikimedia Commons
  • BROOKS, N. P. Mellitus (d. 624) [online]. Oxford: Oxford University Press, rev. 2005-10 [cit. 2009-06-01]. (Oxford Dictionary of National Biography). [zpoplatněný přístup]. Dostupné online. (anglicky) 
Kembali kehalaman sebelumnya