Byl známým konvertitou ke katolicismu. Po studiích, na nichž se obrátil, se r. 1579 stal knězem, proboštem vídeňské katedrální kapituly a kancléřem univerzity. Roku 1588 byl jmenován administrátorem diecéze Vídeňské Nové Město, roku 1598 jmenován biskupem vídeňským, ale papežské potvrzení získal až r. 1613. Pavel V. jen jmenoval kardinálemin pectore již r. 1615, ale publikoval své rozhodnutí až v dubnu 1616. Arcivévodové Ferdinand Štýrský a Maxmilián jej pro podezření z příliš protestantismu nakloněné politiky zajali a uvěznili v Tyrolsku, odkud si jej vyžádal Řehoř XV., jenž mu určil domácí vězení v Andělském hradě, odkud byl propuštěn r. 1623, ale v Římě zůstal až do r. 1627, kdy se vrátil do své diecéze.
