|
Max von Sydow
BiografieMládíNarodil se do bohaté rodiny v Lundu ve Skåne ve Švédsku. Jeho otec, Carl Wilhelm von Sydow, byl etnolog a profesor irské, skandinávské a příbuzných kultur na univerzitě v Lundu. Jeho matka, baronka Greta (Rappeová), byla učitelka. Vyrostl jako luterán a později se stal agnostikem. O jeho dětství není mnoho známo, kromě toho, že zjevně byl plachý a tichý jedináček. Navštěvoval Katedralskolan v Lundu a od devíti let se učil německy a anglicky. Ve škole založil s několika kamarády amatérskou divadelní společnost, kde začal svou hereckou kariéru. Základní vojenskou službu absolvoval předtím, než šel studovat na Královské dramatické divadlo (Dramaten) ve Stockholmu, kde studoval v letech 1948 až 1951 s herci jako Lars Ekborg, Margaretha Krook a Ingrid Thulin. Během doby, kdy pobýval v Dramaten, odbyl si svůj první filmový debut ve filmu Alfa Sjöberga Jen matka (Bara en mor, 1949), a Slečna Julie (Fröken Julie, 1951), filmovou verzi divadelní hry známého švédského dramatika Augusta Strindberga. KariéraV roce 1955 se přestěhoval do Malmö, kde potkal svého učitele Ingmara Bergmana. Jeho první práce s ním proběhla v Městském divadle v Malmö. Později s ním spolupracoval na filmech jako Sedmá pečeť (Det sjunde inseglet, 1957), Lesní jahody (Smultronstället, 1957) a Pramen panny (Jungfrukällan, 1960). V Sedmé pečeti hraje rytíře, který hraje šachy se smrtí, aby získal čas pro své přátele – tato scéna a film byly pro režiséra stěžejní. V těchto filmech se naplno projevil jeho obrovský herecký talent, který rozvíjel v průběhu více než 50 let trvající kariéry. Začal dominovat jak na filmovém plátně, tak v divadle, stal se z něj idol mezinárodního uměleckého filmu. Kritikové si ho všimli již na počátku, a proto také v roce 1954 obdržel cenu Královské kulturní nadace. Pracoval hodně v divadle i ve filmu ve Skandinávii a odolával zvyšujícímu se zájmu ze Spojených států, aby šel pracovat do Hollywoodu. Poté, co účinkoval v Bergmanově filmu oceněném Oscarem, padla na něj volba pro hlavní roli ve filmu Dr. No. Poté již odešel do USA a souhlasil s rolí Ježíše v epickém filmu George Stevense Největší příběh všech dob (1965). Protože jeho herectví bylo žádáno i jinými americkými produkcemi, rozhodl se přestěhovat s celou rodinou do Los Angeles.  Osobní život1. srpna 1951 si vzal za manželku herečku Kerstin Olin. Z jejich manželství se narodili dva synové, Clas S. von Sydow a Henrik von Sydow. Jeho děti s ním hrály ve filmu Hawaii, a to roli syna jím ztvárněné postavy v různém věku. S Kerstin Olin se rozvedl v roce 1979.[2] 30. dubna 1997 se v Provence ve Francii oženil s francouzskou filmařkou Catherine Brelet. Měl s ní rovněž dva syny, Yvana a Cedrica. Poté žil se svou ženou v Paříži, kde četl, poslouchal hudbu a zahradničil. Nechal se slyšet, že nemá úmysly jít do důchodu, avšak bral už jen malé role. Francouzské státní občanství obdržel v roce 2002. Von Sydow zemřel 8. března 2020, ve věku 90 let. Filmografie
ReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Max von Sydow na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||
