cs Marie Česká

Marie Česká
	rakouská a bádenská markraběnka a bavorská vévodkyně
Narození	Desetiletí od 1120
Úmrtí	Desetiletí od 1170
Pohřbena	Backnang Abbey
Manželé	Leopold IV. Babenberský; Heřman III. Bádenský
Potomci	Gertruda Bádenská
Dynastie	Přemyslovci
Otec	Soběslav I.
Matka	Adléta Arpádovna
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Česká (1124/5^? – po r. 1172^?) byla rakouská a bádenská markraběnka a bavorská vévodkyně z dynastie Přemyslovců.

Život

Marie se narodila jako dcera českého knížete Soběslava I. a jeho manželky Adléty, dcery chorvatského krále Almoše. Německý historik Tobias Weller tvrdí, že svatba Marie České s rakouským markrabětem Leopoldem IV. byla dojednána o Svatodušních svátcích roku 1138 v Bamberku. Soběslav I. měl právě v Bamberku žádat Konráda III. o udělení Čech v léno pro svého syna Vladislava. Na oplátku měl český kníže uznat Konráda jako krále.^{[pozn. 1]} Tuto dohodu měl stvrdit právě sňatek Soběslavovy dcery s Leopoldem, Konrádovým nevlastním bratrem.

Svatba se konala roku 1139,^[1] české princezně bylo v době sňatku zhruba patnáct let, jejímu manželovi asi třicet.

Manželství trvalo krátce, roku 1141 Leopold zemřel. Bezdětná vdova se nakonec provdala podruhé, za Heřmana III. Bádenského, se kterým pak měla dceru Gertrudu. Zemřela někdy po roce 1172. Pohřbená je v klášteře v Backnangu.

Vývod z předků

Odkazy

Poznámky

↑ Konrád ovšem svůj slib nesplnil, když Soběslav I. roku 1140 zemřel. Na českém knížecím stolci tehdy uznal jiného Vladislava, ne Soběslavova syna, ale synovce, který se stal knížetem (a později králem) jako Vladislav II. Potomci Soběslava I. a jeho bratra Vladislava I. se pro příští desetiletí stali soupeři v boji o český trůn.

Reference

↑ LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976-1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar: Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. S. 130, 145. (německy) Dále jen Die Babenberger.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Česká na Wikimedia Commons

[1] Konrád ovšem svůj slib nesplnil, když Soběslav I. roku 1140 zemřel. Na českém knížecím stolci tehdy uznal jiného Vladislava, ne Soběslavova syna, ale synovce, který se stal knížetem (a později králem) jako Vladislav II. Potomci Soběslava I. a jeho bratra Vladislava I. se pro příští desetiletí stali soupeři v boji o český trůn.

[2] LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976-1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar: Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. S. 130, 145. (německy) Dále jen Die Babenberger.

[pozn. 1]

[1]