|
Liskova vila
  Vila JUDr. Eduarda Lisky (uváděna také jako Šlapetova vila) ve Slezské Ostravě (Čedičová ulice číslo 8) z roku 1936 je nejvýznamnější realizací architektů bratří Čestmíra a Lubomíra Šlapetových v oblasti severní Moravy a Slezska. Její zcela ojedinělá prostorová a tvarová bohatost vychází z organického funkcionalismu. Vila je od 1. července 2008 vyhlášena národní kulturní památkou podle nařízení vlády číslo 170/2008 Sb. (pod nesprávným názvem Lískova vila). Architektonická inspiraceProjekt byl inspirován stavbou vily Dr. Baensche od architekta Hanse Scharouna v Berlíně – Spandau z let 1934–1935. Liskova vila však Scharounovu koncepci tvůrčím způsobem přetváří. Umístění stavbyStavba je zasazena do svahu Hladnova ve Slezské Ostravě tak, že západní strana domu směrem k řece Ostravici je jednopatrová s plochou střechou. Směrem k východnímu traktu přechází v přízemní objekt, zároveň s tím, jak se ve svahu zapuštěné přízemí mění v suterén. Ústřední prostor domu – společenská hala – se nachází na konci komunikačního trasování domu. Člověk tak do jejího prostoru musí dojít, aby s překvapením mohl usednout na pohovku a s přáteli sledovat širokým zaobleným kovovým pásovým oknem dění v údolí s výhledem na Novou radnici. Architektura stavbyVila má kompozici ve tvaru T, prostorově variabilní pomocí dvojice posuvných stěn. Skladbu domu obohacují i terasy – na západní straně nad vchodem do domu terasa na subtilních kovových sloupcích, přístupná ze společenské haly, a na východě krytá terasa, otevřená přímo do centrální komunikační prostory domu. SoučasnostLiskova vila se do dnešních dnů zachovala téměř v původním stavu s řadou funkčních detailů (zásuvky, vypínače, svítidla, madlo schodiště, vana, umyvadla, baterie, okna, dveře, keramické obklady, vestavěné skříně) i zařízení (teplovzdušné topení s kotlem FRAMA, doplněným ventilátorem a vzduchovými filtry, elektrický sporák v kuchyni Brown Sigma Boweri, elektrická akumulační kamna ap.). Literatura
Související článkyExterní odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||
