Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Lazy pod Makytou

Lazy pod Makytou
Lazy pod Makytou – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška380 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajTrenčínský
OkresPúchov
Tradiční regionStřední Pováží
Lazy pod Makytou
Lazy pod Makytou
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha49,9 km²
Počet obyvatel1 209 (2021)[1]
Hustota zalidnění24,2 obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaJán Mičega
Vznik1475 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.lazypodmakytou.sk
Telefonní předvolba042
PSČ020 55
Označení vozidel (do r. 2022)PU
NUTS513300
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lazy pod Makytou (maďarsky Láz) jsou obec v okrese Púchov na Slovensku. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1475.

V obci stojí evangelický chrám z roku 1846 a menší římskokatolický kostel Narození Panny Marie z roku 1801. Nachází se zde také Pomník padlých Mladoňovanů, prohlášený za národní kulturní památku.

Administrativní členění

Obec se skládá z částí: Čertov, Dolná Dubková, Horná Dubková, Lamže, Lazy pod Makytou, Makýtka, Mladoňov, Olšová, Panština, Potok, Rieka, Tisové.

Na území obce leží osady: Hranica, Ráztoka, Pytlovec, Zabité, Pastorkovce – Skálie, Široké, Šulíkovec, Lieskovec, Javorové, Matuše, Rezákovce, Kršle, Paliesek, Hlboké, Danče, Svečkové a Dlhé.

Památky

  • Římskokatolický kostel Narození Panny Marie je jednolodní klasicistní stavba s představenou věží, ukončená polokruhovým presbytářem. Pochází z roku 1801. Stojí na místě staršího dřevěného kostela. Byl rekonstruován na konci 19. století, počátkem 20. století a po roce 1945. Tehdy jej kostelní malíř R. O. Dollinger opatřil výmalbou. V plochostropém interiéru se nachází klasicistní hlavní oltář z doby vzniku kostela spolu s mladším obrazem z konce 19. století (kopie B. E. Murilla). Kazatelna s obrazem Dobrého pastýře na parapetu je klasicistní, pochází ze stejného období jako oltář. Fasády jsou členěné segmentově ukončenými okny se šambránami. Věž se skosenými nárožími je členěná kordonovými římsami a ukončená korunní římsou s terčíkem a barokní helmicí. Ve věži jsou zvony z roku 1721, které pocházejí ze staršího kostela.[2]
  • Evangelický kostel je jednolodní pozdně klasicistní stavba se segmentově ukončeným presbytářem a integrálně začleněnou věží. Pochází z let 18461859. Stojí na místě starší toleranční stavby. V roce 1927 dostal pozměněnou fasádu. Ze staršího inventáře se zachovala klasicistní křtitelnice z roku 1801. Interiér je zaklenutý pruskými klenbami.[3] Fasády kostela jsou členěny zdvojenými lizénami, půlkruhově ukončenými okny a výrazným obloukovým vlysem. Průčelí je členěné pilastry a ukončené slepými segmentovými arkádami vytvářejícími štít, ze kterého vyrůstá věž lemovaná pilastry a ukončená jehlancovou helmicí.
  • Na rozcestí v osadě Mladoňov je pietní areál s ústřední sochou ozbrojeného partyzána v životní velikosti ve stylu socialistického realizmu z roku 1953. Socha s vročením 1944 je dílem Ladislava Snopka, architektonický návrh provedl Ján Svetlík.[4] 29. října 1944 nacisti přepadli osadu Mladoňov, kde partyzáni našli přechodné útočiště. Nacisti vyrabovali a následně podpálili třináct usedlostí i s hospodářskými budovami.[5][6] U památníku začíná Naučný chodník osady Mladoňov.

Rodáci

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lazy pod Makytou na slovenské Wikipedii.

  1. a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
  2. Lazy pod Makytou - Kostol Narodenia Panny Márie [online]. Pamiatky na Slovensku [cit. 2024-11-01]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. Lazy pod Makytou - Evanjelický kostol [online]. Pamiatky na Slovensku [cit. 2024-11-01]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. a b Ladislav Barabás. Pomník Obetiam 2. svetovej vojny [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2024-11-01]. Dostupné online. 
  5. VARSIK, Milan. Odkážte mojej materi: mladí ľudia v Slovenskom národnom povstaní. 1. vyd. Bratislava: Smena, 1984. 157 s. S. 24. (slovensky) 
  6. Register nehnuteľných národných kultúrnych pamiatok [online]. Pamiatkový úrad Slovenskej republiky [cit. 2024-11-01]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. PRVÁ SLOVENSKÁ MALIARKA: ŽELMÍRA DUCHAJOVÁ – ŠVEHLOVÁ. puchovodedicstvo.sk [online]. 2019-05-19 [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya