Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Křemžský potok

Křemžský potok
Křemžský potok na území přírodní rezervace Dobročkovské hadce
Křemžský potok na území přírodní rezervace Dobročkovské hadce
Základní informace
Délka toku32,8 km
Plocha povodí126,64 km²
Průměrný průtok0,93 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-06-01-195
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Jihočeský kraj - Brloh, Křemže, Holubov)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křemžský potok, nazývaný též Brložský potok[zdroj?], v okolí Dobročkova Dobročkovský potok[1], je potokJihočeském kraji, levostranný přítok Vltavy. Délka toku činí 29,8 km. Plocha povodí měří 126,64 km².[2]

Etymologie

Podle Profouse jej pojmenovali Keltové podle divokého druhu česneku rostoucího hojně podél něj. Oppidum Třísov u soutoku s Vltavou tomu nasvědčuje. Připouští se i slovanský původ pojmenování od slova křemen, který se v potoce vyskytuje.[3] Místní lidé nazývají potok nikoliv Křemžský, ale Křemežský potok a tohoto pojmenování používá i Schusser v níže citované monografii. Pravděpodobně první zmínkou je listina z roku 1263 (ad rivum Cremesschnj).[4] Toto bývá ale zpochybňováno a i souvislost s česnekem se zdá být nepravděpodobná.[5] Od jména potoka je pak odvozeno jméno pro městys Křemže.

Průběh toku

Pramení na severozápadních svazích Chlumu ve výšce 950 m n. m. u osady Markov. U osady Dobročkov vtéká do CHKO Blanský les, na jejímž území se vlévá do Vltavy. Nad jeho soutokem s Vltavou se tyčí skalní ostroh, na němž stojí zřícenina hradu Dívčí kámen.

Větší přítoky

  • levé – Smědečský potok, Olešnice, Chmelenský potok
  • pravé – Janský potok, Lhotecký potok, Chlumecký potok

Vodní režim

Průměrný průtokústí činí 0,93 m³/s.

Mlýny

Příroda

Na potoce byl zaznamenán výskyt mimo jiné vydry říční (Lutra lutra), mihule potoční a perlorodky říční.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Plán péče o Přírodní památku Dobročkovské hadce [online]. AOPK ČR [cit. 2024-04-01]. S. 6. Dostupné online. 
  2. voda.chmi.cz [online]. [cit. 2013-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22. 
  3. SCHUSSER, František. Druhé putování za růží a lilií. České Budějovice: Veduta, 2009. ISBN 978-80-86829-49-4. 
  4. http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/CZ-NA/AZK%7CKoruna/993/charter Archivováno 26. 6. 2020 na Wayback Machine. - Přemysl Otakar II., král český, zakládá zlatokorunský klášter a dává mu statky a výsady.
  5. http://www.muni.cz/research/acad_qualif/656486 - Zbyněk Holub: Jazykové doklady prehistorické podunajské migrace slovanského etnika na český jih

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya