Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně

Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně byla založena původně jako kolegiátní kapitula čili sbor kanovníků dne 7. března 1296 olomouckým biskupem Dětřichem z Hradce. Od 25. listopadu 1331 bylo do názvu kapituly doplněno slovo „královská“ a po vzniku brněnského biskupství povýšil papež Pius VI. kapitulu na stoliční (tj. katedrální). Heraldickým znakem kapituly je středověku až dosud zkřížený klíč a meč čili atributy apoštolů sv. Petra a sv. Pavla.

Kolegiátní kapitula kanovníků měla od svého založení v čele probošta (praepositus), jehož měla právo prezentovat biskupovi ke jmenování abatyše kláštera cisterciaček v Předklášteří u Tišnova. Od roku 1331 byli kapitulní preláti dva, probošt a děkan. Roku 1609 byli probošti papežem Pavlem V. obdařeni právem pontifikálií čili používání biskupských insignií.

Situace se změnila roku 1777, kdy bylo založeno brněnské biskupství a kapitula přeměněna na katedrální. Prvním prelátem kapituly se stal děkan, od roku 1843 infulovaný, druhý prelát měl titul arcijáhna.

Od roku 2023 je nejvyšším představitelem kapituly opět probošt a dalším hodnostářem děkan.^[1]

Kromě proboštů a děkanů to jsou například:

• Mikuláš z Telnice (kanovník kolem 1328^[2]
• Jan Mikulášův z Litomyšle (kanovník od 18. března 1346^[3]
• Petr řečený Wolkenstein (kanovník 1349 až 1371)
• Mikuláš z Kroměříže, iluminátor (kanovník kolem 1355)
• Jan z Opavy, iluminátor (kanovník kolem 1368)
• Archléb/Hartléb z Bukoviny (kanovník kolem 1377)
• Zoffler (kanovník kolem 1394)
• Pavel Václavův z Prahy (kanovník od roku 1432)
• Ondřej z Jemnice (kanovník kolem 1448)
• Ondřej z Radostice
• Ondřej z Modřic
• Isidor z Hostimě (kanovník kolem 1500)
• Lukáš Schmid (kanovník kolem 1506)
• Jan ze Zvole (kanovník kolem 1506 až 1513)
• Jan Rozenplut ze Švarcenbachu (kanovník od roku 1586)
• Petr Vlček, svobodný pán z Hlačína a Dobré Zemice (kanovník 1588 až 1590+)
• Ekard ze Schwoben (kanovník kolem 1598)
• Albert Kozubius (kanovník kolem 1599)
• Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat (kanovník kolem 1601)
• Julius Caesar Macellus (kanovník od 1601, později děkan)
• Jan Ctibor Kotva z Freifelsu (kanovník od 6. května 1617 – 29. září 1637)
• Jan Ondřej de Mediis (kanovník kolem 1629)
• Krištof (kanovník kolem 1637)
• Adam ze Sternfelsu (kanovník do 1652)
• Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat (kanovník asi od 1663)
• Ondřej Dirre (kanovník od 1652)
• Ullersdorf (kanovník kolem 1715)
• Josef Ignác Butz z Rolsbergu (kanovník kolem 1746)
• Karel Rudolf šlechtic Wippler (kanovník + 1758)
• Karel Tauber von Taubenfurth (kanovník 1776 až 1814)
• Václav Bambula, rytíř Bamburg (kanovník 1790–1799)
• Josef Karel Pahnost (4. února 1735 – 7. července 1808, čestný kanovník)
• Pavel Ferdinand Niering (kanovník 1801 až 1825, pak děkan)
• František Astl, rytíř z Astheimu (kanovník asi od 1816)
• Josef Leopold Scheth z Bohuslavě (kanovník kolem 1819)
• Alois Adelsthurn (kanovník kolem 1820)
• Ferdinand rytíř z Hochheimu (kanovník kolem 1825)
• Václav Tálský (kanovník kolem 1830 až 1838)
• Josef Pernica (kanovník + 1844)
• Ferdinand Panschab (kanovník 1846 až 1853)
• Josef rytíř Höchsmann (kanovník kolem 1850)
• Karel Nöttig (kanovník kolem 1856)
• Filip Dworzaczek (čestný kanovník + 1859)
• František Sušil (čestný kanovník 1867)
• Jan Klippl (kanovník od 1878)
• Jan Křtitel Raus (kanovníkem kolem 1879 až 1894)
• Jan Cžeppl (do 1877, čestný kanovník)
• Ignác Knorr (kanovník kolem 1880, později děkan)
• Jan Křtitel Vojtěch (kanovník kolem 1888)
• Matěj Procházka (kanovník kolem 1890)
• ThDr. Josef Pospíšil (kanovník kolem 1896–1903)
• Adolf Tenora (kanovník kolem 1920 až 1930, později děkan)
• ThDr. Josef Kupka (kanovník od 1884, od roku 1924 světící a pak sídelní biskup brněnský)
• ThDr. Jan Tenora (čestný kanovník kolem 1926)
• Cyril Riedl (čestný kanovník 1926)
• Josef Kratochvíl (kanovník před 1930)
• Metod Marvan (kanovník kolem 1930)
• Ladislav Zavadil (kanovník kolem 1930)
• Josef Kalabus (kanovník kolem 1930)
• Josef Neubauer (kanovník kolem 1930)
• František Jemelka (kanovník kolem 1930 až 1939)
• dr. Josef Toman (narozen v roce 1880, kanovníkem od roku 1950)
• Josef Kristek (narozen v roce 1904)
• ThDr. Petr Franta (narozen 24. října 1909, kanovníkem od roku 1951)
• ThDr. Alois Michálek (narozen 14. února 1908 – zemřel 21. března 1989)
• ThDr. PhDr. František Falkenauer (1911 – 1968)
• Viktor Jordán (zemřel 17. prosince 1986, kanovníkem nejméně od roku 1966
• ThDr. Josef Pacal (10. října 1924 – 15. ledna 2011, II. kanovníkem od listopadu 1994, I. kanovníkem od roku 2002)
• Bohuslav Cemper (21. ledna 1925 – 13. listopadu 2006, kanovníkem od 27. listopadu 1994)
• Mgr. Jan Kabeláč (1937–2015, kanovníkem od roku 1994)

... a řada dalších

• probošt: Mons. ThLic. Václav Slouk – farář ve farnosti Brno-Komárov (kanovníkem od roku 2002, proboštem od roku 2023)
• děkan: ThLic. Petr Šikula – farář ve farnosti Brno-Líšeň (kanovníkem od roku 2011)
• ekonom: R. D. ICLic. Mgr. Jaroslav Čupr – farář ve farnosti Blansko (kanovníkem od roku 2019)

• Mons. Mgr. Jiří Mikulášek (kanovníkem od roku 1990 )
• Mons. Mgr. Karel Orlita, JU.D. – soudní vikář Diecézního církevního soudu Brno (kanovníkem od roku 2011)
• R.D. Mgr. Roman Kubín – od 1.9.2022 jmenován ředitelem Sekce pro mládež ČBK (kanovníkem od roku 2015)
• R. D. Mgr. Marcel Javora – farář ve farnosti Brno-Komín (kanovníkem od roku 2023)
• Mons. František Koutný – farář ve farnosti Troubsko, děkan rosický (kanovníkem od roku 2023)
• R. D. ICLic. Mgr. Jan Nekuda – farář ve farnosti Bořitov, administrátor excurrendo ve farnostech Černá Hora a Dlouhá Lhota, soudce Diecézního církevního soudu (kanovníkem od roku 2023)

• Jan Libor – Procházka Rudolf – Samek Bohumil, Sedm set let brněnské kapituly, Brno, Biskupství brněnské – Kapitula u sv. Petra a Pavla – Město Brno 1996. ISBN 80-902253-1-4.

• Seznam proboštů a děkanů brněnské kapituly

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně na Wikimedia Commons
• Kapituly v brněnské diecézi
• KUČEROVÁ, Tereza. Preláti a kanovníci kolegiátní kapituly u sv. Petra v Brně. Brno, 2020. 168 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Petr Elbel. Dostupné online.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.