Kostelní Lhota je obec v okrese Nymburk ve Středočeském kraji. Leží asi sedm kilometrů jižně od Nymburku a sedm kilometrů od Poděbrad. Žije zde 915[1] obyvatel a její katastrální území má rozlohu 865 hektarů. Katastr obce je ohraničen říčkami Výrovka a Šembera (dřívější název Černavka), které jsou v symbolech Kostelní Lhoty zastoupeny modrými pruhy. Umístila se na prvním místě v mezinárodní soutěži Evropská cena obnovy vesnice 2024.[4]
Zástavba obce a pamětihodnosti
Pro všechny čtyři Lhoty poblíž Poděbrad (Kostelní, Písková, Vrbová a Přední Lhota) je typická široká ulicová náves. U Kostelní, Pískové a z části i Vrbové Lhoty lze koncem 18. století pozorovat prostorovou stísněnost půdorysu. Dvory jednotlivých usedlostí se navzájem limitují a těsně na sebe navazují. Výrazné je hloubkové protažení parcel a tomu odpovídá také dispozice dvora. Zahrada se stodolou se ve velké části případů rozkládá za dvorem v ose parcely.
V severní řadě převažují štítově exponované domy, u nichž dominuje expozice boční vstupní stěny na V. U několika domů se objevuje i okapní expozice. V jižní řadě se situace obrací. Převažuje okapní expozice, štítově exponovaný dům se objevuje méně často, a to pouze s expozicí na V. U štítově exponovaných domů převažují paralelní formy dvora, u okapních dvoustranná forma. Stodola je až na výjimky hloubkově vysunuta a vzdálena od jádra dvorového prostranství. Stavby většinou přiléhají z obou stran k parcelní hranici nebo se jí těsně přibližují, a to zvláště v hustěji zastavěné severní řadě. Stavby sousedících usedlostí však spolu přímo nesousedí a zástavba jejich dvorů se obvykle vzájemně respektuje.
Dominantou obce je kostel, který spolu s farou (dnes přestavěnou na obecní úřad) a školou tvoří historické centrum obce. Kostel Nanebevzetí Panny Marie, který také dal obci název již při svém založení v roce 1354, je jedinou kulturní památkou obce. V roce 1813 na Bílou Sobotu vypukl v obci požár. Vyhořelo 32 čísel včetně kostela. V letech 1815 až 1817 byl kostel přestavěn v pozdně barokním slohu stavitelem J. Braunem. Rustikální socha svatého Gotharda je z roku 1740.
Na návsi obce je rybník o rozloze asi 0,5 hektaru.
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1354.
Exulanti
V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak zprvu pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Z Kostelní Lhoty uprchli před městečko Münsterberg v pruském Slezsku tito nekatolíci:[5]
- Martin Francouz s manželkou Kateřinou a dvěma syny. Dne 2. ledna 1946 podepsal v Münsterbergu žádost a v roce 1750 je uveden v seznamu kolonistů, kteří zakládali českou exulantskou obec Husinec v pruském Slezsku. V Husinci jeho žena Kateřina zemřela v roce 1762 ve věku 50 let.
- Ludmila Beránková z Kostelní Lhoty,[6] její příbuzný Matěj Beránek byl v roce 1743 v Münsterbergu, Jan Beránek byl v Čechách odsouzen k trestu smrti, později mu byl trest změněn na dva roky nucených prací. Další osud Ludmily nebyl probádán.
Některé životopisy exulantů z Kostelní Lhoty, kteří uprchli už před rokem 1742, se zachovaly: Kateřina-Dorota (roz. Jahelková, 1720–1780 Berlín, str. 416), Ludmila (její sestra, 1710–1772 Český Rixdorf, str. 683) a Jakub Koudelka (1696–1772 Český Rixdorf, str. 587). Životopisy byly publikovány v knize Edity Štěříkové „Běh života“.[7]
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
| Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
2021
|
| Počet obyvatel
|
805
|
830
|
833
|
816
|
919
|
938
|
953
|
836
|
876
|
832
|
767
|
715
|
724
|
850
|
853
|
| Počet domů
|
110
|
129
|
132
|
143
|
166
|
187
|
223
|
256
|
245
|
239
|
246
|
279
|
301
|
319
|
348
|
Obecní správa
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Poděbrady[10]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Poděbrady
- 1868 země česká, politický i soudní okres Poděbrady
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Poděbrady[11]
- 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Poděbrady[12]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Poděbrady[13]
- 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady[14]
- 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
- 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. března 2002.[15]
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí vede silnice II/611 Praha – Sadská – Kostelní Lhota – Poděbrady – Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové. Území obce protíná dálnice D11, obec leží mezi exity 25 (Sadská) a 35 (Poděbrady-západ).
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Sadská ve vzdálenosti 3 km ležící na trati 060 z Poříčan do Nymburka.
Veřejná doprava 2013
- Autobusová doprava – Probíhá zde páteřní linka regionu č. 398 - Praha-Sadská-Kostelní Lhota-Poděbrady (denně mnoho spojů) a zpět. Dále tudy projíždí linka č. 43 - Nymburk-Pečky (v pracovní dny 4 spoje) a zpět (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
Osobnosti
- Martin Francouz, jeden ze zakladatelů české exulantské obce Husinec v pruském Slezsku. Rok 1749
- Ota Hofman (1928–1989), spisovatel a scenárista zejména děl pro děti, rodák z Prahy, který v obci často pobýval a krátce i chodil do školy, čestný občan Kostelní Lhoty in memoriam
- Josef Musil (1932–2017), volejbalista, rodák z obce a čestný občan Kostelní Lhoty, v roce 2001 vyhlášen nejlepším českým volejbalistou století; ve stejné anketě Mezinárodní volejbalové federace se umístil v závěrečné osmičce nejlepších hráčů světa
- Stanislav Vopasek (1935–2006), historik hornictví, rodák z obce
Společnost
V obci Kostelní Lhota (1015 obyvatel, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] cukrář, 3 obchody s dobytkem, 2 obchody s drůbeží, holič, 4 hostince, 2 koláři, 3 kováři, krejčí, 3 obchody s kůžemi, 3 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, pekař, 3 obchody s lahvovým pivem, 3 rolníci, 2 řezníci, trafika, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek v Kostelní Lhotě, truhlář.
Účast v soutěžích
V roce 2016 se Kostelní Lhota poprvé zúčastnila soutěže Vesnice roku. Nejprve obec získala Zelenou stuhu Vesnice roku ve Středočeském kraji a posléze i v celostátním kole a zároveň byla nominována do evropského kola soutěže Entente Florale Europe 2017.[17] V mezinárodní soutěži, jejíž výsledky byly vyhlášeny v září 2017 ve slovinské obci Podčetrtek, získala Kostelní Lhota stříbrnou medaili.[18]
V roce 2019 dokončil tým pražského ČVUT pod vedením Ing. Kláry Salzmannové, Ph.D projekt „Komplexní krajinný plán obce Kostelní Lhota na 20 km²“, inspirovaný myšlenkou krajinného plánování s cílem ochrany krajiny a jejích funkcí.[19]
Vesnice roku 2022
Kostelní Lhota se zúčastnila celostátní soutěže Vesnice roku a v roce 2022 v ní zvítězila. Výsledky soutěže byly vyhlášeny 17. září 2022 na festivalu Jarmark venkova v Luhačovicích. Druhá byla obec Třeštice z okresu Jihlava a třetí Poniklá z Libereckého kraje.[20][21]
Galerie
-
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
-
Léto u rybníka v centru obce
-
Křížek u kostela
-
Rybník u návsi
-
Základní škola
-
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ https://mmr.gov.cz/cs/ostatni/web/novinky/obec-kostelni-lhota-prevzala-prvni-misto-v-soutezi
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. ISBN 80-7017-553-2.
- ↑ Ferdinand Hrejsa: Dějiny české evangelické církve v Praze a ve středních Čechách v posledních 250 letech. Praha 1926
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 746 s. ISBN 80-7017-253-3.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Udělené symboly – Kostelní Lhota [online]. 2002-03-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 610–611. (česky a německy)
- ↑ Kostelní Lhota v mezinárodní soutěži Entente Florale Europe 2017 [online]. Kostelní Lhota: Obecní úřad [cit. 2019-07-05]. Dostupné online.
- ↑ 2017 Participants and results [online]. Association Européenne pour le Fleurissement et le Paysage [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jiří Malík: Dost bylo „hloupé“ krajiny“. Model Zdoňov, Amálie a další chytré krajiny. ekolist.cz [online]. 2019-07-04 [cit. 2019-07-05]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Vesnicí roku 2022 se stala Kostelní Lhota na Nymbursku. Čím zaujala porotce?. Blesk.cz [online]. 2022-09-17 [cit. 2022-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Titul vesnice roku má Kostelní Lhota ve Středočeském kraji. Komise hodnotila péči o zeleň i úspory energií. iRozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2022-09-17 [cit. 2022-09-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
.jpg)
.jpg)
