Konstitucionalismus

Konstitucionalismus neboli ústavnost označuje bezvýjimečnou vládu ústavy, resp. vládu lidu prostřednictvím demokratické ústavy, která odděluje státní moci a chrání lidská práva. Projevuje se také v tom, že všechny zákony a podzákonné předpisy musí být v souladu s ústavou (ústavním pořádkem), zachovávání ústavnosti kontroluje ústavní soudnictví.

V České republice je podle čl. 83 Ústavy orgánem ochrany ústavnosti Ústavní soud. Provádí ji buď jako abstraktní kontrolu ústavnosti (posuzuje abstraktní právní předpisy z hlediska jejich souladu s ústavním pořádkem), nebo jako kontrolu konkrétní (rozhoduje o ústavních stížnostech jednotlivců v konkrétních případech).

V původním historickém smyslu konstitucionalismus označoval snahy o prosazení psané ústavy, jako aktu s nejvyšší právní silou ve státě, kterou by byli všichni vázáni, včetně do té doby absolutistického panovníka. Je tedy přímo spjat s myšlenkou právního, resp. ústavního státu a rozvíjel se postupně, zejména když v 19. století začaly vznikat konstituční monarchie. V českých zemích se požadavky na zavedení ústavnosti objevily poprvé v revolučním roce 1848. ^[1]

• Ústava
• Ústavní soud

• Roman Joch: Vivat Ústavní soud Archivováno 5. 3. 2010 na Wayback Machine.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.