Klentnice (jméno je v jednotném čísle, německy Klentnitz[4]) je obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Leží asi čtyři kilometry severně od Mikulova. Jedná se o rekreační a vinařskou obec v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě Bavorsko, Stará hora, Pod Klentnicí, Pod lomem, Nad sv. Leonardem). Žije zde 484[1] obyvatel.
Název
Písemné doklady až do 19. století jsou německé, německé jméno nicméně zřejmě vzešlo z původního českého Klementice odvozeného od osobního jména Klement. Výchozí tvar Klementici pak byl pojmenováním obyvatel vsi a znamenal "Klementovi lidé". Podoba Klentnice, která se do písemných záznamů dostala až v 19. století, vznikla z německé a zprvu byla v množném čísle. Od roku 1958 je jméno Klentnice v čísle jednotném.[5]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1332 (Glemptitz).[6][7] V roce 1575 ji získala spolu s Mikulovem knížata z Dietrichštejna, která z tohoto území odešla až v roce 1945 po skončení druhé světové války.
Přírodní poměry
Správní území obce se nachází v chráněné krajinné oblasti Pálava. Dominantou krajiny je Tabulová hora jihozápadně od vesnice, chráněná jako národní přírodní památka Tabulová. Do severozápadního výběžku katastrálního území zasahuje část národní přírodní rezervace Děvín a jižně od vesnice se nachází přírodní památka Kočičí kámen. Ve vesnici roste památný strom Klentnická lípa svatého Jana Nepomuckého.
Obyvatelstvo
Sčítání lidu[8]
|
Obyvatelé celkově
|
Národní příslušnost
|
Rok
|
Němci
|
Češi
|
jiné
|
1793
|
405
|
-
|
-
|
-
|
1836
|
437
|
-
|
-
|
-
|
1869
|
434
|
-
|
-
|
-
|
1880
|
494
|
494
|
0
|
0
|
1890
|
446
|
436
|
8
|
2
|
1900
|
525
|
523
|
2
|
0
|
1910
|
609
|
607
|
2
|
0
|
1921
|
630
|
615
|
2
|
13
|
1930
|
556
|
552
|
0
|
4
|
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
2021
|
Počet obyvatel
|
434
|
494
|
446
|
525
|
609
|
630
|
556
|
373
|
438
|
444
|
484
|
512
|
558
|
518
|
484
|
Počet domů
|
96
|
96
|
98
|
104
|
127
|
134
|
148
|
101
|
81
|
87
|
99
|
120
|
150
|
167
|
180
|
Obecní správa
V letech 1869–1980 Klentnice byla obcí v okrese Mikulov (1869–1950) a později v okrese Břeclav. Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 patřila jako část města k Mikulovu a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[11]
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. ledna 2001.[12]
Pamětihodnosti
Galerie
-
centrum, pohled ze Stolové hory
-
kostel svatého Jiří
-
obecní úřad
-
bývalá fara
-
Café Fara
-
Klentnická lípa,
památný strom
-
-
hřiště, hasičské závody 2014
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku I. A-L. Praha: Academia, 1970. 576 s. S. 395.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 573 s. S. 395.
- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI, č. 438, s. 335 [online]. [cit. 2024-09-28]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 395.
- ↑ Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv. 9, 1984.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 232.
- ↑ Udělené symboly – Klentnice [online]. 2001-01-22 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy