Mayall používal název Bluesbreakers či Blues Breakers v letech 1963–1967, načež jej dal na patnáct let k ledu. Album Return of the Bluesbreakers v roce 1982 znamenalo návrat ke starému názvu, který skupina používala až do ukončení své činnosti v roce 2008.
Historie
Skupina vznikla roku 1963 a stala se neustále se měnícím uskupením hudebníků. Za dobu působení Bluesbreakers bylo rozličných kombinací muzikantů více než 100.[1]
První singl, který John Mayall se svojí skupinou vydal, měl na straně A skladbu Crawling Up a Hill a na straně B Mr. James. Na trh přišel v květnu 1964. Hráli: Bernie Watson na kytaru, John McVie na basovou kytaru a Peter Ward a Martin Hart na bicí."[2]
Poté co singl vyšel, nahradil Bernieho Watsona kytarista Roger Dean a Martina Harta Hughie Flint. Tato sestava natočila s Mayallem LPJohn Mayall Plays John Mayall. Po následném singlu Crocodile Walk s Blues City Shakedown na béčku odešel Roger Dean, kterého nahradil Eric Clapton.[3]
Pro kytaristu i pro skupinu znamenal Claptonův příchod velký přínos. Stalo se tak v dubnu 1965, jen pár měsíců po vydání prvního albaJohn Mayall Plays John Mayall.
V říjnu téhož roku vyšel první singl, kde je skupina uvedena pod názvem John Mayall & The Bluesbreakers. SP I'm Your Witchdoctor produkoval Jimmy Page.[4] V červenci 1966 vydali Bluesbreakers album Blues Breakers with Eric Clapton (známé též jako The Beano Album), které se dostalo do britské Top Ten, a v srpnu singl Lonely Years se skladbou Bernard Jenkins na béčku.[5]
Krátce poté navštívil Clapton koncert Buddyho Guye v londýnském klubu Marquee a zaujala ho hráčská svoboda panující v jeho triu: „Basák a bubeník dělali svou práci a Buddy si odehrál celej večer po svým. Zdálo se mi to tak svobodný. V Mayallových Bluesbreakers vládla celkem přísná atmosféra, večer co večer jsme hráli totéž a to byl ten problém. Trio bylo způsob, jak se osvobodit.“[5] Tak se zrodila idea superskupiny Cream, tria ve složení Eric Clapton, Ginger Baker a Jack Bruce.[6]
V Bluesbreakers nahradil Claptona Peter Green, nahrál s nimi album A Hard Road, načež skupinu opustil a založil společně s Mickem Fleetwoodem skupinu Fleetwood Mac. Na jeho místo pak přišel Mick Taylor a nahrál s Bluesbreakers album Crusade (vyšlo v září 1967).
Mick Taylor hraje s Johnem Mayallem počátkem 80. let v Clevelandu
Brzy nato odešel John McVie, aby se připojil k Fleetwood Mac. Na albu Bare Wires jej nahradil Tony Reeves. Toto LP se umístilo na nejvyšší příčce hitparád ze všech alb, jež kdy skupina vydala. Mick Talor pak odešel k Rolling Stones a na deskách Johna Mayalla se přestal objevovat název Bluesbreakers.
Na přelomu 60. a 70. let se konečně dostavil i úspěch v USA.
S několika přestávkami pokračovali Bluesbreakers v koncertování a vydávání desek (celkem více než 50), ačkoli tato alba již nikdy nedosáhla takových posluchačských úspěchů a kladných kritických ohlasů, jako alba dřívější.
V roce 2003 vystoupili Eric Clapton, Mick Taylor a Chris Barber se skupinou na Koncertě k 70. narozeninám Johna Mayalla v Liverpoolu. Tato událost byla zaznamenána a posléze vyšla na CD a DVD.
V roce 2004 se Bluesbreakers ve složení John Mayall, Buddy Whittington, Joe Yuele, Hank Van Sickle a Tom Canning vydali na turné po Velké Británii. Jako host s nimi vystupoval Mick Taylor.
V listopadu 2008 ohlásil John Mayall na své webové stránce, že Bluesbreakers rozpouští, aby snížil svoje značné pracovní zatížení a uvolnil si ruce pro spolupráci s jinými muzikanty. Prvním Mayallovým vystoupením po rozpuštění Bluesbreakers bylo sólové turné s Rockym Athasem (dříve Black Oak Arkansas) v roce 2009.[7]
1965: John Mayall Plays John Mayall (Decca*) – hrají zde budoucí členové Bluesbreakers)
1966: Blues Breakers – John Mayall – With Eric Clapton (Decca*)
1967: A Hard Road (Decca*)
1967: John Mayall's Bluesbreakers with Paul Butterfield (Decca EP 45)
1967: Crusade (Decca*)
1968: Diary of a Band Volume 1 (Decca*)
1968: Diary of a Band Volume 2 (Decca*)
1968: Bare Wires (Decca*)
1969: Looking Back (Decca*) – kompilace
1969: Thru the Years (London)
1969: Primal Solos (Decca)
1982: Return of the Bluesbreakers (Aim Australia)
1985: Behind the Iron Curtain (GNP Crescendo*)
1987: Chicago Line (Entente – Island*)
1988: The Power of the Blues (Entente*)
1988: Archives to Eighties (Polydor*)
1990: A Sense of Place (Island*)
1992: Cross Country Blues (One Way*)
1993: Wake Up Call (Silvertone*)
1994: The 1982 Reunion Concert (One Way*)
1995: Spinning Coin (Silvertone*)
1997: Blues for the Lost Days (Silvertone*)
1999: Padlock on the Blues (Eagle*)
1999: Rock the Blues Tonight (Indigo*)
1999: Live at the Marquee 1969 (Eagle*)
2000: Time Capsule (Private Stash) – limitovaná edice
2001: UK Tour 2K (Private Stash) – limitovaná edice
2001: Boogie Woogie Man (Private Stash*) – limitovaná edice
2001: Along for the Ride (Eagle/Red Ink*)
2002: Stories (Eagle/Red Ink*)
2003: No Days Off (Private Stash*) – limitovaná edice
2003: Rolling with the Blues (Shakedown UK*)
2003: 70th Birthday Concert CD & DVD (Eagle*)
2004: Cookin' Down Under DVD (Private Stash*) – limitovaná edice
2004: The Godfather of British Blues/Turning Point DVD (Eagle*)
2004: The Turning Point Soundtrack (Eagle*)
2005: Road Dogs (Eagle*)
2007: Live at the BBC (Decca*)
2007: In the Palace of the King (Eagle*)
2007: Live from Austin, TX (New West Records)
DVD
1982: Blues Alive VHS (znovuvydáno v roce 2004 jako DVD Jammin' With the Blues Greats) – koncert natočený v červnu 1982 v New Jersey's Capitol Theater s Mayallem, Mickem Taylorem, Johnem McVie, a Colinem Allenem a s hosty Ettou James Juniorem Wellsem, Buddym Guyem a Albertem Kingem
2003: 70th Birthday Concert CD a DVD (s Erikem Claptonem)
2004: The Godfather of British Blues/Turning Point DVD
Pouze z www Johna Mayalla:
2004: Cookin' Down Under DVD
Singly
1964: "Crawling Up The Hill / Mr. James" (Decca F11900)
1965: "Crocodile Walk / Blues City Shakedown" (Decca F12120)
October 1965: "I'm Your Witchdoctor / Telephone Blues" (Immediate IM012) první singl jako John Mayall & The Bluesbreakers
August 1966: "Lonely Years / Bernard Jenkins" (Purdah 453502) *September 1966: "Parchman Farm / Key To Love" (Decca F12490)
1966: "Looking Back / So Many Roads" (Decca F12506)
1967: "Sitting In The Rain / Out Of Reach" (Decca F12545)
1967: "Curly / Rubber Duck" (Decca F12588)
1967: "I'm Your Witchdoctor / Telephone Blues" (Immediate IM051)
1967: "Double Trouble / It Hurts Me Too" (Decca F12621)
1968: "Picture On The Wall / Jenny" (Decca F12732)
1968: "No Reply / She's Too Young" (Decca F12792)
1968: "The Bear / 2401" (Decca F12846)
Reference
↑The Complete Rock Family Trees, Omnibus Press (Dec 1983, ISBN978-0-7119-0465-1) lists 109 different lineups
↑TOBLER, John. NME Rock 'N' Roll Years. 1st. vyd. London: Reed International Books Ltd, 1992. CN 5585. S. 134.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Roger Dean - Bluesbreaker, Bluejay, Guitarist and more - Timeline [online]. Rogerdean.info, 1943-03-16 [cit. 2011-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-22.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑The Eric Clapton Lyric Archive - Search By Album [online]. Eric-clapton.co.uk [cit. 2011-10-15]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ abWelch, Chris. Clapton. Ilustrovaný životopis. 1. vyd. Praha: Slovart, 2012. 255 s. ISBN978-80-7391-635-0
↑CLAPTON, Eric. Clapton: The Autobiography. [s.l.]: Broadway, 2007.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Newsletter [online]. John Mayall [cit. 2011-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-22.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
