Janus
Janus byl v římské mytologii bůh vrat, dveří, vchodů, začátků a konců. Nejznámějším pozůstatkem je v moderní kultuře jmenovec, měsíc leden (Januar). Ačkoliv byl Janus obvykle zobrazován se dvěma opačnými tvářemi (Janus Geminus – dvojčata nebo Bifrons – Dvoutvářný), byl vlastně Quadrifrons, tedy bůh čtyř tváří (quadrifrons je latinské slovo značící v překladu čtyři čela, čtyři tváře). Janusovy dvě tváře (vousatá a bezvousá) představují slunce a měsíc. Janus byl často symbolem změny a přeměny, jako například přeměna minulosti v budoucnost, přechod z jednoho stavu do druhého, přeměna dětství v dospělost. Byl uctíván jako bůh času setí, začátku sklizně, bůh svateb, narození nebo jiných začátků. Byl představitelem božstva, které bylo uctíváno jako středové božstvo v době přechodu od barbarství k civilizované kultuře, přechodu od vesnic do měst nebo přechodu z mládí do dospělosti. Janus pocházel z Thessálie v Řecku. Měl mnoho dětí včetně Tiberina. Janus a jeho pozdější žena Juturna byli rodiče Fonta. Další jeho ženou byla Jana. Janus je jedním z mnoha románských bohů, který nemá jednoznačný protějšek v řecké mytologii, ale v řecké mytologii jej nacházíme jako složeninu několika bohů (např. Hermathena, Hermares, Hermaphroditus, Hermanubis). Legenda vypráví, že když v době Romula a Rema došlo k únosu Sabinek, ozbrojení Sabinové dobývali Řím, aby své dcery dostali zpět. Brány Janova chrámu se na pokyn Junony otevíraly, Janus však nechal vyvřít sirný pramen, který dobyvatele zahnal.[2] Na jeho počest byly dveře jeho chrámů otevřeny v době války a naopak zavřeny v době míru. V období po době románské je chápán jako ohlašovatel Nového (zlatého) věku, ve kterém dochází k rozmachu zemědělství, zákonodárství, bankovnictví atd., přičemž Janus již není uctíván. Reference
Související článkyExterní odkazy
|