|
Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka
Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka (1570?–1616) byl vzdělaný český šlechtic z rodu Zajíců z Hazmburka. Život Byl synem Mikuláše IV. z Hazmburka (a tedy vnukem Jana IV. z Hazmburka)[2] a jeho druhé manželky Anny Doroty Popelové z Lobkovic, která krátce po porodu jediného syna zemřela. Roku 1602[zdroj?!] si vzal za manželku Polyxenu z Minkvic,[3] se kterou měl později celkem sedm dětí, z toho pět synů. Jedním z nich, Jaroslavem Maximilianem, Hazmburkové vymřeli po meči. V letech 1610 až 1616 zastával úřad prezidenta apelačního soudu. Pan Zajíc byl štědrým mecenášem, po řadu let podporoval kronikáře Bartoloměje Paprockého, zajímal se o alchymii a různé vědy a na svém zámku Budyni hostil mimo jiné i Tychona Brahe nebo Bavora Rodovského z Hustiřan.[4] Také vlastnil bohatou alchymistickou knihovnu[4] a často se chlubíval, že na alchymii vydal víc peněz než samotný císař Rudolf II.[5] Tyto záliby a rozsáhlé renesanční přestavby jeho sídel, ke kterým patřily zámky Budyně nad Ohří, Mšené[6] a Brozany, byly velmi nákladné. Jan Zbyněk si proto půjčoval vysoké částky, které nedokázal splácet. Postupně rozprodal téměř celý majetek, a jeho potomkům zůstala jen drobná panství. Po prodeji Budyně v roce 1614 se přestěhoval na brozanský zámek, který již dříve jako věno[3] přenechal manželce a věřitelé jej proto nemohli zabavit.[7] Do konce života pak setrval u apelačního soudu a žil jen z prezidentského platu.[zdroj?!] Pohřben byl v klášteře při kostelu svatého Jakuba v Praze.[7] Děti Jana Zbyňka Zajíce z Hazmburka
Reference
|
||||||||||||||||||||||||||||||||
