|
Jan Nepomuk Augustin Vitásek
Jan Nepomuk Matyáš Augustin Vitásek, pokřtěn Jan Matyáš, psal se Wittassek (23. února 1770 Hořín[1] – 7. prosince 1839 v Praze) byl český hudební skladatel, klavírista, sbormistr, varhaník, hudební teoretik a pedagog. ŽivotJeho otec byl hořínský kantor a muzikant. Byl pátým z deseti dětí a základní hudební vzdělání získal od svého otce. Od dětství se učil hrát na housle a na klavír a od svých deseti let hrál v místním kostele na varhany. Další vzdělání získal v Praze díky podpoře od kněžny Lidmily Lobkoviczové, kde u Františka Xavera Duška studoval hru na klavír a u Jana Koželuha kontrapunkt. U manželů Duškových poznal osobně Wolfganga Amadea Mozarta a stal se jeho nadšeným obdivovatelem a všeobecně uznávaným vynikajícím interpretem jeho děl. V roce 1789 se stal koncertním mistrem, učitelem hudby a tajemníkem u hraběte Bedřicha Nostice, kde působil až do roku 1814. Po smrti Jana Antonína Koželuha byl jmenován kapelníkem a regenschorim v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě. V roce 1824 mu bylo nabídnuto místo kapelníka v Katedrále sv. Štěpána ve Vídni, které však odmítl. Byl jedním ze zakladatelů Spolku pro pěstování hudby církevní v Čechách a v roce 1830 se stal prvním ředitelem pražské varhanické školy, která zásluhou tohoto spolku vznikla. Kromě varhanické školy vyučoval i soukromě. Zemřel v Praze 7. prosince 1839 a je pohřben na Malostranském hřbitově. V roce 1858 mu byl na tomto hřbitově postaven pomník od sochaře Josefa Maxe. DíloJan Augustin Vitásek byl velmi plodný skladatel, který zasáhl do všech hudebních žánrů té doby. Vycházel zejména z díla Wolfganga Amadea Mozarta, ale i z českých lidových písní a tanců. Jeho skladby jsou přístupné širokému okruhu posluchačů a byly ve své době velmi oblíbené. Zejména jeho chrámová hudba ovládala české kůry až do ceciliánské reformy. Představuje jednoho z posledních reprezentantů českého klasicismu. Úplný soupis jeho díla nebyl dosud proveden. Jen málo z něj vyšlo tiskem, ale jeho skladby jsou v opisech rozšířeny v mnoha archivech. Chrámová hudba
Orchestrální skladby
Komorní skladby
Dále je autorem mnoha písní a sborů. Mezi nimi jsou i dva protinapoleonské pochody: Marš každého Čecha ctného (1809) a Vzhůru Češi, pojďme směle. Připisuje se mu i sborový hymnus Sláva vlasti. ReferenceLiteratura
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||
