Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Jakub Spravedlivý

Jakub Spravedlivý
Narození1. století př. n. l.
Herodovské království nebo Herodovská tetrarchie
Úmrtí62 n. l.
Jeruzalém
římská provincie Judea
Příčina úmrtísvržení z výšky a následné kamenování / ubití k smrti kyjem (vražda, poprava)
BydlištěNazaret a Jeruzalém
NárodnostIzraelita, Hebrej
ZeměHerodovské království, Herodovská tetrarchie, římská provincie Judea
Povolánítesař, později židokřesťanský presbyter Jeruzaléma (do 62. n. l.)
Znám jakoJakub Spravedlivý, bratr Ježíše z Nazareta
OponentiKaifáš, Annáš, Anan
Nábož. vyznánížidokřesťanství
DětiJustus z Jeruzaléma
Rodičesvatý Josef[1] a Alphaeus a Panna Maria a Marie Kleofášova
PříbuzníJežíš Kristus (sourozenec)
FunkceJudeo-Christian Bishop of Jerusalem (do 62)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakub Spravedlivý, hebrejsky יַעֲקֹב הַצַּדִּיק (Ja‘akov ha-Cadik), řecky Ιακωβος Δικαιος (Jakóbos Dikajos), je v Novém zákoně jmenován „Jakub, bratr Páně[2], tedy bratr Ježíše Krista. V Novém zákoně se vyskytují i jiní Jakubové, se kterými je občas zaměňován, zejména se dvěma apoštoly Jakubem, synem Zebedeovým (Jakubem Starším, Větším) a Jakubem, synem Alfeovým (Jakub Mladší, Menší).

Jakub Spravedlivý byl v 1. století n. l. společně s apoštoly význačným představitelem vznikajícího mesiánského judaismu, vedl jednu z jeruzalémských synagóg (byl prvním jeruzalémským biskupem) a toto postavení v ní zastával až asi do roku 62, kdy byl na podnět velekněze Anana z Annášova rodu svržen z chrámové věže a ukamenován.[3][4] Přízvisko „Spravedlivý“ či též „Obdivuhodný“, řecky Ωβλιας (Óblias), získal na základě svého zbožného a nezištného způsobu života – od narození byl nazírem, v Chrámu často klečel na kolenou a prosil Pána za odpuštění pro lid [5]. Je považován za autora jednoho novozákonního spisu, jenž je znám jako list Jakubův.

Podle latinské verze Pseudo-Matoušova (apokryfního) evangelia (odstavec XLI) byl Jakub prvorozeným synem Josefa, jenž se mu narodil v prvním manželství [6]. Coby vdovec si pak Josef vzal za manželku Marii, jež mu porodila Ježíše, a Marie se tak stala Jakubovou macechou. Kromě Ježíše měl mít i bratry: Josefa, Šimona a Judu [7].

Naopak podle Eusebiových dějin (sepsaných před 30. květnem 339 n. l., kdy Eusebios z Kaisareie zemřel) je Jakub synem svaté Marie Kleofášovy, sestry Ježíšovy matky, a Kleofáše, který podle Hegesippa byl bratrem pěstouna Páně svatého Josefa. Měl tedy být dvojnásobně spřízněn s Ježíšem, s jeho oběma rodiči, a podle hebrejské terminologie bratrem ve smyslu „bratranec“.[8]. V řečtině, ve které jsou napsána evangelia a celý NZ, je však pro pojmy bratranec a bratr užíváno odlišných výrazů. V řeckém originále je tedy nazýván Lukášem, či apoštolem Pavlem nikoliv blízkým příbuzným, ale jedním ze sourozenců (dle Mk 6:3 jich je nejméně šest) Ježíše Krista.

Odraz v české literatuře

  • Český filozof Jan Konfršt vydal v roce 2020 svůj román s názvem Poutník : prostorem a časem,[9] ve kterém autorovi netradičním způsobem převypráví životní příběh Ježíše z Nazareta a jeho staršího bratra Jakuba během jedné jediné noci nečekaný společník, David, se kterým se Jan v knize setká při jedné ze svých toulek v horách.

Reference

  1. Dostupné online.
  2. Ga 1, 19 (Kral, ČEP)
  3. Flavius Iosephus: Židovské starožitnosti.’, XX, 200
  4. NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. S. 271. 
  5. MEYER, Marvin. Evangelium svatého Tomáše. Praha: VOLVOX GLOBATOR, 2007. ISBN 978-80-7207-640-6. S. 90-91. 
  6. DUS, Jan A.; POKORNÝ, Petr. Neznámá evangelia (Novozákonní apokryfy I.). Praha: Vyšehrad, 2006. ISBN 80-7021-839-8. S. 311. 
  7. Mt 13, 55 (Kral, ČEP)
  8. Eusebiovy církevní dějiny
  9. KONFRŠT, Jan. Poutník : prostorem a časem. 1. vyd. Příbram (tisk): nákladem autora, 2020. 415 s. ISBN 978-80-270-7465-5. 

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya