Sarnoffova cena (1966) medaile Stuarta Ballantina (1966) Národní vyznamenání za vědu (1969) IEEE Cledo Brunetti Award (1978) Národní síň slávy vynálezců (1982) … více na Wikidatech
Jack Kilby se narodil se v Jefferson City ve státě Missouri Hubertovi a Vině Freitag Kilbyovým. Oba rodiče získali bakalářský titul na Illinoiské univerzitě. Jeho otec byl manažerem v místní komunální společnosti.[4] Většinu svého dětství strávil v Great Bendu v Kansasu, kde absolvoval Great Bend High School. Na jeho život zde upozorňují poutače u cest před vstupem do města a na jeho počest byly společné prostory na střední škole Great Bend pojmenovány The Jack Kilby Commons Area.
V létě 1958 pracoval Kilby jako nově přijatý inženýr v TI, který dosud neměl právo na letní prázdniny. Léto strávil prací na problému návrhu obvodů, kterému se běžně říkalo „tyranie množství,“ a dospěl k závěru, že ekonomickým řešením může být použití polovodičů jako základu všech součástek obvodu, což dovolí vytvořit obvod na jediné polovodičové desce.
Svůj objev prezentoval 12. září před vedením Texas Instruments: ukázal jim kus germania, na kterém byl vyleptán obvod oscilátoru, k němuž byl dráty připojen osciloskop. Zmáčkl tlačítko a osciloskop ukázal spojitou sinusoidu, což dokazovalo, že jeho integrovaný obvod pracuje, a že tedy problém vyřešil.[6]Patent na „Jednodílný obvod vytvořený z germania“, první integrovaný obvod, byl podán 6. února1959.[7]
Kromě integrovaného obvodu se je Jack Kilby podílel na vynálezu přenosné kalkulačky ((společně s Jerry Merrymanem a Jamesem Van Tasselem; 1966)[8]. Kalkulačka byla založena na integrovaném obvodu umějícím sčítat, odčítat, násobit a dělit). Dále vynalezl termální tiskárnu, která se používala v raných přenosných datových terminálech. Celkem byl držitelem asi 60 patentů.
V roce 2008 Southern Methodist University, School of Engineering společně s DeGolyerovou knihovnou a Kongresovou knihovnou uspořádala celoroční oslavy 50. výročí zrodu digitálního věku, kdy Kilby vynalezl integrovaný obvod, za který získal Nobelovu cenu. Sympozia a výstavy se zabývaly mnoha způsoby, jakými technologie a inženýři utvářeli moderní svět. Kilby byl držitelem čestného doktorátu věd SMU a prostřednictvím Kilbyho nadace byl dlouholetým spolupracovníkem Southern Methodist University.
Na počest Jacka Kilbyho byla jeho socha vztyčena na podzim roku 2021 na náměstí Texas Instruments Plaza v areálu Texaské univerzity v Dallasu, sponzorem sochy byl developer Harlan Crow. Socha v ruce drží repliku kapesní kalkulačky a integrovaný obvod.[10]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jack Kilby na anglické Wikipedii.
↑The Nobel Prize in Physics 2000 [online]. NobelPrize.org [cit. 2023-09-29]. Dostupné online. (angličtina)
↑Electronic materials and processes handbook. Příprava vydání Charles A. Harper. New York, NY: McGraw-Hill, 2004. (McGraw-Hill handbooks). ISBN978-0-07-140214-9. S. 22. (anglicky)
↑The Chip that Jack Built [online]. IT Invention [cit. 2014-05-27]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Jack St. Clair Kilby – Kansapedia – Kansas Historical Society [online]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑10 Ways UWM Engineers Improved Milwaukee and the World (July) [online]. [cit. 2020-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-07.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑DAS, Saswato R. Opinion | The chip that changed the world (Published 2008). The New York Times. 2008-09-19. Dostupné online [cit. 2021-02-04]. ISSN0362-4331. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑The Nobel Prize in Physics 2000 [online]. Nobel Foundation [cit. 2011-07-14]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑STENGLE, Jamie. Jerry Merryman, co-inventor of handheld electronic calculator, dies at 86. The Washington Post. March 7, 2019. Dostupné online [cit. 8 March 2019].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑John Markoff. Jack S. Kilby, an Inventor of the Microchip, Is Dead at 81 [online]. June 22, 2005 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑What’s the Story? The TI Plaza Statue [online]. 2022-08-06 [cit. 2023-09-29]. Dostupné online.
Literatura
BERÁNEK, Jan. Mikročip slaví 65 let. Stále vládne byznysu, domácnostem i zábavě [online]. Ekonom.cz, 2023-09-14 [cit. 2023-09-29]. Dostupné online.
MILLIS, Edwin Graham. Jack St. Clair Kilby, a man of few words: a brief biography. 1. vyd. Dallas, Texas: Ed Millis Books, 2008. x + 114 s. ISBN9780971840287. OCLC235946011 (angličtina)
HARPER, Charles A. (ed.). Electronic materials and processes handbook. 3. vyd. New York: McGraw-Hill, 2004. (McGraw-Hill handbooks). ISBN978-0-07-140214-9. (angličtina)
BERLIN, Leslie. The man behind the microchip: Robert Noyce and the invention of Silicon Valley. 1. vyd. Oxford: Oxford University Press, 2005. xi + 402 s. Dostupné online. ISBN978-0-19-516343-8. OCLC5105038824 (angličtina)
LÉCUYER, Christophe. Making Silicon Valley: Innovation and the Growth of High Tech, 1930–1970. 1. vyd. Cambridge, Massachusetts: MIT Press, 2006. x + 393 s. (Inside Technology). ISBN0262122812. OCLC539558355 (angličtina)
REID, T. R. Microchip: the story of a revolution and the men who made it. 1. vyd. London: Pan Books in association with Collins, 1985. 240 s. ISBN0-330-29338-9. (angličtina)
Související články
Robert Noyce: nezávisle vynalezl integrovaný obvod;, spoluzakladatel společností Fairchild Semiconductor a Intel Corporation
Oral history interview with Jack S. Kilby: na webu Charles Babbage Institute, University of Minnesota, Minneapolis (1984-06-21). Rozhovor se týká celé Kilbyho kariéry, včetně jeho vzdělání, pracovních zkušeností ve společnosti Centralab, kde pracoval s Alfredem Khourim a Robertem Wolffem a působení v Texas Instruments pod vedením Willise Adcocka. Kilby hovoří o vývoji a výrobě integrovaných obvodů v TI, dále o své účasti na vývoji prvního kapesního kalkulátoru v TI. Dále pojednává o vývoji polovodičů ve společnosti Fairchild Corporation a o své nezávislé práci po odchodu z TI v roce 1970.