Izotopy fluoru

Přestože má fluor (₉F) 18 známých izotopů od ¹⁴F do ³¹F a dva jaderné izomery (^18mF a ^26mF), pouze jeden izotop, fluor-19, je stabilní, fluor tak patří mezi monoizotopické prvky, je vůbec nejlehčím z nich. Nejstabilnějším radioizotopem je ¹⁸F, jehož poločas přeměny má hodnotu 109,77 minut.^[1] Všechny další izotopy se přeměňují s poločasy kratšími než 65 sekund, většina má poločas přeměny kratší než 1 s. Nejméně stabilní je ¹⁴F s poločasem 5,0(60)×10⁻²² s.

Fluor-18 je izotop fluoru s nejdelším poločasem přeměny, 109,77 minuty. Takový poločas umožňuje využití izotopu jako zdroje pozitronů. Nejčastěji se používá na výrobu radiofarmaka fludeoxyglukózy využívaného v pozitronové emisní tomografii. ost Stejně jako ostatní proton vyzařující radionuklidy se ¹⁸F může také přeměňovat elektronovým záchytem. V takovém případě je produktem ¹⁸O. Pravděpodobnost β⁺ přeměny je 96,86 % a pravděpodobnost záchytu elektronu 3,14 %.^[2]

Jedná se o nejlehčí nestabilní nuklid se stejným lichým počtem protonů a neutronů (po devíti).^[3]

Fluor-19, jediný stabilní izotop fluoru, má vazebnou energii jádra 147 801 keV. Se spinem 1/2 je NMR-aktivní a proto se využívá v NMR spektroskopii.

Fluor-20 je jedním ze stabilnějších radioizotopů fluoru. Má poločas přeměny 11,07 s a přeměňuje se β⁻ na ²⁰Ne.

Fluor-21 je stejně jako fluor-20 nestabilní, má poločas přeměny 4,158 s. Podléhá β⁻ přeměně, kterou vzniká ²¹Ne.

Byly popsány pouze dva jaderné izomery fluoru, ^18mF a ^26mF. Poločas přeměny ^18mF, před vyzářením gama záření je 162(7) nanosekund, méně než u základního stavu jakéhokoliv izotopu fluoru s výjimkou ^14-16F, ²⁸F a ³¹F. Poločas ^26mF činí 2,2(1) milisekund, přeměňuje se hlavně na základní stav ²⁶F, méně často β⁻ přeměnou na jeden z excitovaných stavů ²⁶Ne, následovanou emisí neutronu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isotopes of fluorine na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Izotopy fluoru na Wikimedia Commons