|
Hynek Žlebský z Lichtenburka
Hynek Žlebský z Lichtenburka (asi mezi roky 1305 a 1310 – 2. listopadu 1351) byl český šlechtic z žlebské větve rodu Lichtenburků. Narodil se jako jediný syn Václava Žlebského z Lichtenburka a jeho manželky Anežky asi mezi roky 1305 a 1310. Když mu mezi lety 1312 a 1314 jeho otec zemřel, nebyl ještě zletilý. Správy rodových statků se proto ujala jeho babička Matylda ze Žleb. Jednalo se o území v Dolním Poohří s hradem Klapým (dnešní Hazmburk), žlebské panství s hradem Žleby a hrad Ronovec s městečkem Bělou. Matylda zemřela roku 1327 a Hynek se tak stal jediným vládcem svého panství. Své statky v Dolním Poohří s hradem Klapým a hrad Ronovec s přilehlým panstvím s králem Janem Lucemburským zřejmě směnil za hrad Poděbrady a výnosné panství, které k němu náleželo. Toto dominium získal v roce 1345. Následně se zařadil do úzkého kruhu důvěrníku krále Karla IV. Protože Hynek roku 1351 zemřel bezdětný, jeho poděbradské dominium zdědil jeho zeť Boček z Kunštátu a Poděbrad. Život Hynek Žlebský z Lichtenburka se narodil asi mezi roky 1305 a 1310 jako jediný syn z manželství Václava Žlebského z Lichtenburka a jeho manželky Anežky. Když mu jeho otec mezi lety 1312 a 1314 zemřel, byl ještě dítě. Správy rodových statků se proto ujala jeho babička Matylda ze Žleb, jež vystupovala jako velmi energická žena. Po otci Hynek zdědil území v Dolním Poohří s hradem Klapým (dnešní Hazmburk) a žlebské panství s hradem Žleby. Dědictví Hynkovi zanechal ale také jeho strýc Čeněk Žlebský z Ronovce, které sestávalo z hradu Ronovce a městečka Bělé. Hynek Žlebský se tak stal patrně nejmajetnějším Lichtenburkem. Od roku 1327, kdy Matylda zemřela, Hynek působil jako samostatný vládce svého panství. Matylda Hynkovi dědictví dokázala udržet v původním rozsahu.[2] Hynek po smrti své babičky Matyldy začal usilovat o získání královského hradu Poděbrady s bohatým a významným panstvím, které k němu náleželo. Součástí této snahy bylo podle Jana Urbana zřejmě předání hradu Klapého a Ronovce s panstvími, které k nim patřily, do královského vlastnictví.[3] V případě hradu Klapého se však August Sedláček a Dobroslava Menclová domnívali, že do královského vlastnictví přešel už za života Hynkova otce Václava před rokem 1314,[4][5] jakkoli toto tvrzení v pramenech nemá žádnou oporu. Jednoznačně není doloženo ani předání hradu Ronovce. Svoje snahy Hynek završil roku 1345, kdy mu král Jan Lucemburský hrad Poděbrady s přilehlým panstvím udělil do „ušlechtilého manství“, což posílilo Hynkovu mocenské i hospodářské postavení. Svojí pozici Hynek upevnil sňatkem s Anežkou, dcerou významného velmože Viléma z Landštejna.[6] S tímto sňatkem souvisí historka o tom, jak se Hynek po svatbě dozvěděl o určitém stupni příbuzenství se svou manželkou a naléhal proto na papežskou kurii tak dlouho, dokud ke svatbě nevydala dodatkový dispens.[7]  V roce 1337 Hynek zasedal u zemském soudu. V únoru 1345 svědčil při rozdělení rodového majetku mezi syny Jindřicha z Lipé. Na vrcholu své politické kariéry Hynek stanul v druhé polovině v 40. let, kdy se zařadil do úzkého kruhu důvěrníků kolem moravského markraběte a pozdějšího českého krále Karla IV. V září 1347 se Hynek zúčastnil Karlovy korunovace, v září a říjnu 1348 českého krále zase doprovázel při tažení do Braniborska. Roku 1349 se Hynek stal jedním z nejčastějších svědků královských listin. Dne 2. listopadu 1351 však ve věku kolem 45 let zemřel.[8] Protože po sobě nezanechal žádného mužského potomka, poděbradské panství po něm zdědil jeho zeť, manžel jeho dcery Elišky, Boček z Kunštátu a Poděbrad.[9] Žlebské panství měla do konce svého života užívat vdova po Hynkovi Anežka z Landštejna, po jejíž smrti panství formou prodeje spadlo na císaře Karla.[10] Majetek Hynek vlastnil některé majetky v Dolním Poohří. Nejednalo se však o souvislé panství, a není proto jisté co všechno mu zde patřilo. Tato oblast byla zřejmě poměrně lukrativní, protože byla velmi vhodná pro zemědělství a procházelo tudy několik obchodních stezek. Lichtenburkové zde možná vlastnil hrad Klapý (dnešní Hazmburk). Hospodářským centrem dominia v Dolním Poohří byly zřejmě Libochovice.[11] Hlavním Hynkovým hradem byly Žleby, ke kterým patřila Uhelná Příbram, vesnice Žleby, Zehuby, jež Hynek s babičkou Matyldou skoupil v roce 1327, dále Skovice, Markovice, Biskupice, Zaříčany a Tři Dvory.[12] Hynek dále vlastnil městečko Bělou a hrad Ronovec, ke kterému patřila Dolní Krupá, Čachotín, Horní Krupá, Rozsochatec, Cibotín a Kojetín, u kterého se patrně naházely štoly na dolování stříbra.[13] Hynek své statky v Dolním Poohří s hradem Klapým a hrad Ronovec s přilehlým panstvím s králem Janem Lucemburským směnil za hrad Poděbrady a výnosné panství, které k němu náleželo. Pod něj spadalo městečko Poděbrady a vesnice Štolmíř, Dobřichov, Pečky, Chrást, Velenka, Sadská, Hradištko, Písty, Zvěřínek, Zdebudice, Polabec, Kluk, Sokoleč, Osek, Zboží, Kouty, Choťánky, Pátek, Křečkov, Větrostráže a dvory Babín a Nový Dvůr. Toto dominium Hynek získal v roce 1345. Jednalo se o velmi lidnatou, rozsáhlou a lukrativní oblast.[14] PečetěHynkovy pečetě se dochovaly z roku 1327, 1329 a 1345. Pečeť z roku 1327 byla okrouhlá s průměrem 29 milimetrů. Zachovala se ve velmi otřelém stavu. Na listiny se věšela pergamenovým proužkem. V poli se nacházel gotický štít skloněný vpravo, v němž byly zkřížené ostrve a jenž měl kbelcový helm. V klenotu se nacházela ryba. Pole zdobil rostlinný dekor oddělený provazcem. Na pečeti gotickou majuskulou stál opis +.S.h.InCOnE.SLEWEIn. Vnější okraj pečeti byl linkovaný. Další Hynkova pečeť z roku 1329 byla okrouhlá s průměrem 26 milimetrů vyrobená z přírodního vosku a na listiny se rovněž věšela pergamenovým proužkem. V poli měla hrncový helm s přikryvadly z profilu, v jehož klenotu byla kyta přeložená rybou. Po stranách pečeť zdobil rostlinný dekor. Pole oddělovala linka. Stál na ní opis + S. hInCOnIS.DE.LVChTENBVRCh. Poslední zachovalá Hynkova pečeť z roku 1345 byl také okrouhlá a přivěšená pergamenovým proužkem. V poli měla gotický štít skloněný vpravo a helm s přikryvadly. V klenotu se nacházela vysoká kyta přeložená rybou. V poli byly podle Augusta Sedláčka sepjaté ruce a písmeno C. Stál na ní opis +S HINCOnIS D ZLEBEn, jež byl oddělen linkou.[15] Potomci1. manželství ∞ Anežka z Landštejna
OdkazyReference
Literatura
|
||||||||||||||||||