Nápisy v Grónsku jsou napsány v dánštině i grónštině.
Grónština (grónsky Kalaallisut) je jazyk patřící do východoinuitské skupiny jazyků. Je úředním jazykem Grónska a jedná se o nejpoužívanější inuitský jazyk. Jedná se o polysyntetický jazyk – mnoho slov je spojováno v jedno dlouhé slovo, jež ovšem v češtině může znamenat celou větu, například Niuerniarsuataartarpusi (Ni'u'ver'ni'jar'su'va'taar'tar'pu'si) – Kupujete mnoho zboží.
Východnímu dialektu se říká také Tunumiit oraasiat a mluví jím asi 3 000 obyvatel.
Severní je nejvíce odlišný od ostatních dvou, někdy se uvádí jako samostatný jazyk Inuktun. Je nejvíce podobný kanadskémuinuitskému jazykuinuktitut, mluví jím asi 300 obyvatel a používá se především v okolí Qaanaaqu (Thuly).
Psaný jazyk
Psaný jazyk je založen na gramatice Samuela Kleinschmidta (1814 – 1886) z roku 1851. Oficiální ortografická pravidla byla zavedena roku 1973. Abeceda západního dialektu má 17 písmen:
Abeceda: A a E e F f G g I i J j K k L l M m N n O o P p Q q R r S s T t U u V v V některých slovech přijatých z dánštiny a ve jménech a příjmeních se objevuje také Bb, Cc, Dd, Hh, Ww, Xx, Yy, Zz, Øø, Öö, Åå a Ææ. Písmeno H se používá pouze v Inuktunu, v západním dialektu se nahrazuje za S.
Starý pravopis
Ve starém pravopisu, používaném do roku 1973, se nacházelo 44 písmen:
Písmeno
A
Á
Ä
À
Â
Ã
Æ
B
C
D
E
Ê
É
F
G
H
I
Í
Ì
Î
Ĩ
Ï
J
K
L
M
N
Ñ
O
Ô
P
Κʼ
R
S
T
U
Ú
Ù
Û
V
W
X
Y
Z
Novější přepis
A
A
A
Aa
Aa
Aa
-
-
-
-
E
Ee
Ii
F
G
-
I
I
Ii
Ii
Ii
-
J
K
L
M
N
Nn
O
Oo
P
Q
R
S
T
U
U
Uu
Uu
V
-
-
I
-
Písmena Á, Í a Ú se používala k zapsání samohlásky před dvěma stejnými souhláskami za sebou (např. Íkáteq-Ikkatteq, Sarfánguit-Sarfannguit, Akúnâq-Akunnaaq). Podobným způsobem se používala i písmena À, Ã, Ì, Ĩ, Ù a Ũ, která se však používala k zapsání dlouhé samohlásky před dvěma stejnými souhláskami za sebou (např. Kalãlisut-Kalaallisut). Nepoužívala se před písmeny G, L, Q a S, protože měla vlastní spřežky na zdvojení, nebo se psala stejně jako dnes.
Písmeno É se používalo výjimečně, sloužilo k zapsání dnešního ii, zdvojnásobovalo však předchozí souhlásku (např. Mannétsok-Maniitsoq).
Do roku 1973 se místo q používala kra (Κʼ), v některých přepisech však bývá nahrazována za q.
V minulosti byly používány spřežky gdl, vdl a tdl, které byly po změně pravopisu změněny na ll (např. Igdlorssuit-Illorsuit, Itivdleq-Itilleq, Kujatdlek-Kujalleq), gs a gss, které byly změněny na ss (Savigsivik-Savissivik), vk, která byla změněna na kk (Uvkusigssat-Ukkusissat), ngm, která byla změněna na mm (Atangmik-Atammik), rq, která byla změněna na qq (Sarqaq-Saqqaq), ss, která byla změněna na s (Narssarssuaq-Narsarsuaq), gt, která byla změněna na tt (Ivigtut-Ivittuut), ae, ai a au, které byly změněné na aa (Ausiait-Aasiaat, Qaersut-Qaarsut), gp, která byla změněna na pp (Augpilagtoq-Aappilattoq) a vn, která byla změněna na nn (Ivnârssuit-Innaarsuit)
Vzácně se nahrazovalo dnešní tto na tse (např. Itseqqortoormiit-Ittoqqortoormiit)
Pro zapsání dlouhé samohlásky se v grónštině používala písmena Â, Î, Ô a Û. Tato písmena jsou nahrazena za aa, ii, oo a uu (např. Pâmiut-Paamiut, Tasîgdlak-Tasiilaq, Ítorqortôrmît-Ittoqqortoormiit, Nûgsuak-Nuussuaq).
Písmena Æ, B, C, W, X a Z se používala pouze vzácně v přejatých slovech, byla ovšem přesto brána jako část grónské abecedy.
Slovní zásoba
české slovo
grónské slovo
starým pravopisem
dobrý den
Inuugujoq, kutaa!
Inûgujoq, kutâ!
ahoj
Aluu!
Alû!
Jak se máš?
Qanoq ippit? Ajunngilatit?
Qanoq igpit? Ajúngilatit?
Dobře, a ty?
Ajung illit, illimmi (qanoq ippit)?
Ajung ivdlit, ivdlingmi (qanoq igpit)?
ano
Aap
Âp
ne
Naagga
Nãga
Jak se jmenuješ?
Qanoq ateqarpit?
Qanoq ateqarpit?
Odkud pocházíš?
Suminngaaneerpit?
Sumíngânêrpit?
Mluvíš grónsky?
Kalaallit oqalusinnaavit?
Kalâvdlit oqalusínâvit?
Mluvíš anglicky?
Tuluttut oqalusinnaavit?
Tulugtut oqalusínâvit?
Ano, ale jen trochu
Aap, immannguaq
Âp, ingmánguaq
Rozumím ti
Paasingilakkit, Paasingilara
Pâsingilákit, Pâsingilara
Nerozumím ti
Paasinngilakkit, Paasinngilara
Pâsíngilákit, Pâsíngilara
Děkuji.
Qujanaq
Qujanaq
jedna
ataaseq
atâseq
dva
marluk
marluk
tři
pingasut
pingasut
čtyři
sisamat
sisamat
pět
tallimat
tavdlimat
šest
arfinillit
arfinivdlit
sedm
arfineq marluk
arfineq marluk
osm
arfineq pingasut
arfineq pingasut
devět
qulingiluat
qulingiluat
deset
qulit
qulit
Vzorový text
Všeobecná deklarace lidských práv
Pro srovnání uvádíme i inuktitutský text a text starým pravopisem.
inuit = lidé (plurál od inuk)
tamarmik = všichni (instrumentál od tamaq)
inunngorput = rodí se (inuk (člověk) s vloženým -nngor- (stát se) a -(p)put (koncovka 3. osob plurálu); "stávají se člověkem")
nammineersinnaassuseqarlutik = svobodní (nammineer (nezávislý) s vloženým -sinnaa-, -ssusiq- a -qar- a -(u)tik (koncovka 4. osob plurálu); "mají (svou vlastní) nezávislost k ostatním")
assigiimmillu = sobě rovní (assigiit (stejný, identický) v instrumentálusinguláru a vloženým enklitickým -lu (ekvivalentní české spojce a); "a stejní k ostatním")
ataqqinassuseqarlutillu = v důstojnosti (ataqqi (čest, důstojnost, také respekt) s vloženým -nar-, -ssusiq-, -qar-, -(u)tik (koncovka 4. osob plurálu) a -lu (ekvivalentní české spojce a); "mají (svou vlastní) důstojnost")
pisinnaatitaaffeqarlutik = v právech (pisinnaatitaaffik (právo, také schopnost) s vloženým -qar- a -(u)tik (koncovka 4. osob plurálu); "mají (své vlastní) práva")
silaqassuusermik = jsou obdařeni rozumem (silaqassuseq (rozum) (což je sila(r)- s -qate-, -ute- a -usiq-) v instrumentálusinguláru; "(jsou) s rozumem")
tarnillu = a duší (tarniq (duše) s vloženým enklitickým -lu (ekvivalentní české spojce a); "a duše"); tarnip nalunngissusia znamená svědomí
pilersugaapput = jsou obdařeni (pilersugaa- (být nadán / obdařen, také uživen) s -(p)put (koncovka 3. osob plurálu); "jsou nadáni / obdařeni")
imminnullu = spolu jednat (immi (chování, chovat; jednání, jednat) v reflexivní formě (navzájem, společně) v ablativuplurálu (protože to vychází s předchozí věty) s enklitickým -lu (ekvivalentní české spojce a); "a (proto) by jednat / konat / vycházet")
iliorfigeqatigiittariaqaraluarput = měli by (ilior- s pomocí vložených morfémů (-vik-, -gip-, -qate-, -giip-, -tar-, -riaq-, -qar- a -galuar-) navazuje na předchozí slovo a na konci je -(p)put (koncovka 3. osob plurálu); "měli by")
qatanngutigiittut = v bratrství (qatanngutigiit (bratr / sestra; sourozenec) v ekvativusinguláru)
peqatigiinnerup = vyjadřuje vztah dvou věcí (peqat (zhruba společná hodnota) v ergativusinguláru s vloženým -giip- a -niq-)
anersaavani = (v) duchu (anersaaq (duch) s přivlastňovacím morfémem -va- (přivlastňuje 3. osobě singuláru) v lokativu singuláru; "v jeho / jejím duchu")
