cs Fluorid křemičitý

Fluorid křemičitý
Obecné
Systematický název	Fluorid křemičitý
Ostatní názvy	Tetrafluorsilan
Anglický název	Silicon tetrafluoride
Německý název	Siliciumtetrafluorid
Sumární vzorec	SiF4
Vzhled	bezbarvý plyn nebo kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS	7783-61-1
PubChem	24556
UN kód	1859
Číslo RTECS	VW2327000
Vlastnosti
Molární hmotnost	104,078 g/mol
Teplota tání	−86,8 °C (220 kPa)
Teplota varu	−65 °C (241 kPa)
Teplota sublimace	−95,7 °C
Hustota	2,17 g/cm3 (−170 °C); 1,66 g/cm3 (−90 °C); 0,004 69 g/cm3 (0 °C)
Kritická teplota Tk	−14,06 °C
Kritický tlak pk	3 718 kPa
Rozpustnost ve vodě	reaguje
Van der Waalsovy konstanty stavové rovnice	a=0,425 1 Pam6mol−2; b= 55,71×10−6 m3mol−1
Struktura
Krystalová struktura	kubická plošně centrovaná
Hrana krystalové mřížky	a=541 pm (−170 °C)
Tvar molekuly	tetraedr
Dipólový moment	0 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−1 548 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt	90,1 J/g
Entalpie varu ΔHv	147,6 J/g
Entalpie sublimace ΔHsub	56,8 J/g
Standardní molární entropie S°	282 J K−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−1 506 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp	0,707 JK−1g−1
Bezpečnost
	; GHS04 ; GHS05 ; GHS06; Nebezpečí
R-věty	R23, R35
S-věty	S9, S26, S36, S45
NFPA 704	0 3 2 W
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid křemičitý (neboli tetrafluorosilan) je chemická sloučenina křemíku a fluoru s chemickým vzorcem SiF₄.

Jde o těkavou látku s bodem varu pouhé 4 °C nad jejím bodem tání. Poprvé jej syntetizoval John Davy v roce 1812.^[2] Je mimo jiné součástí sopečných plynů,^[3] kde vzniká reakcí fluorovodíku s oxidem křemičitým: 4HF + SiO₂ → SiF₄ + 2H₂O.

Reference

↑ ^a ^b Silicon tetrafluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ John Davy. An Account of Some Experiments on Different Combinations of Fluoric Acid. Philosophical Transactions of the Royal Society of London. 1812, roč. 102, s. 352–369. Dostupné online. DOI 10.1098/rstl.1812.0020.
↑ T. Mori, M. Sato, Y. Shimoike, K. Notsu. High SiF4/HF ratio detected in Satsuma-Iwojima volcano's plume by remote FT-IR observation. Earth Planets Space. 2002, s. 249–256. Dostupné online.

Literatura

VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Fluorid křemičitý na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[pubchem_cid_24556-1] Silicon tetrafluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)

[2] John Davy. An Account of Some Experiments on Different Combinations of Fluoric Acid. Philosophical Transactions of the Royal Society of London. 1812, roč. 102, s. 352–369. Dostupné online. DOI 10.1098/rstl.1812.0020.

[3] T. Mori, M. Sato, Y. Shimoike, K. Notsu. High SiF4/HF ratio detected in Satsuma-Iwojima volcano's plume by remote FT-IR observation. Earth Planets Space. 2002, s. 249–256. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]