|
Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Roztokách u Prahy
Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Roztokách u Prahy (někdy jen Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Roztokách) je jeden ze sborů Českobratrské církve evangelické, který z rozhodnutí Synodu této církve vznikl na podzim roku 2022.[1] Bohoslužby se konají ve vile v roztockém Tichém údolí číslo 125.[2] HistorieV Roztokách vznikla během druhé světové války 28. září 1941 kazatelská stanice spravovaná libčickým sborem Českobratrské církve evangelické. V čele stanice (v jejím výboru) stáli Ing. O. Chvojka a Václav Černý. Pro bohoslužebná setkání poskytla Roztockým své prostory zdejší náboženská obec Církve československé husitské (CČSH).[3] Roku 1984 však kazatelská stanice zanikla,[4] byť nikoli administrativně.[5] O třicet let později (během léta 2014) se začaly v Roztokách k bohoslužbám jednou za měsíc scházet mladé rodiny přistěhované z Prahy spolu s místními věřícími. Během služeb Božích nejvíce vypomáhali Pavel Pokorný, Pavel Hanych či Pavel Kočnar. Bohoslužby se konaly v moderní budově sdružení Roztoč.[6] Od léta 2016 místní obnovili i roztockou kazatelskou stanici. Bohoslužby se od října 2016 konaly pod vedením faráře z libčického sboru a docházelo na ně (k roku 2018) třicet až šedesát návštěvníků včetně dětí.[5] Od podzimu 2020 se bohoslužby konají v nově opravené Haurowitzově vile.[6] Rozvoj a život společenství v Roztokách tak vypadal na brzké osamostatnění se a vytvoření vlastního sboru. Pražský seniorát Českobratrské církve evangelické, pod nějž Libčice i Roztoky spadají, proto v roce 2020 podpořil plány Roztockých na povolání vlastního faráře. Představitelé kazatelské stanice oslovili Annu Pokornou a začali s ní vyjednávat s tím, že by se od 1. října 2021 stala na poloviční úvazek jejich farářkou.[7] Aby bylo možné tento plán administrativně realizovat, bylo nutné buď navýšit farářský úvazek ve sboru v Libčicích u Prahy, nebo využít některého z blízkých sborů Pražského seniorátu, které mají možnost mít dva faráře, ale místo druhého kazatele nemají aktuálně obsazené. Mezi takové patřil i sbor v pražských Kobylisích, kde shodou okolností Anna Pokorná absolvovala svůj vikariát. Představitelé kobyliského sboru plán schválili. Pro realizaci zamýšleného záměru se musela roztocká kazatelská stanice převést (tzv. „přefařit“) z libčického sboru pod sbor kobyliský,[7] k čemuž došlo 16. srpna 2021.[2] Členové kobyliského sboru pak na svém sborovém shromáždění konaném 19. září 2021 zvolil Pokornou na dobu určitou (od 1. října 2021 do 30. září 2022) na místo své druhé farářky s polovičním úvazkem určeným výhradně pro práci v Roztokách.[7] Synod Českobratrské církve evangelické, který podle řádů církve o vzniku či rušení sborů rozhoduje, pak na svém jednání v červnu 2022 ve Svitavách schválil vznik roztockého sboru, čímž se Roztoky staly – není-li uvažován evangelický sbor německého jazyka – po 57 letech prvním vzniknuvším sborem této církve.[8] KazateléOd 1. října 2021 do 30. září 2022 byla v čele – v tu dobu ještě kazatelské stanice – na poloviční úvazek Anna Pokorná, druhá farářka sboru v Praze 8–Kobylisích,[7][9] kterou si následně sbor zvolil za svou farářku.[10] OdkazyReference
Literatura
|
||||||||||||||||||||||