Emil Lukáč
Emil Lukáč, plným jménem Emil Boleslav Lukáč (1. listopadu 1900 Hodruša-Hámre – 14. září 1979 Bratislava), byl slovenský básník, československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou. BiografiePůsobil jako básník, krátce i jako evangelický kněz. V letech 1940–1944 založil a vedl časopis Tvorba, ke kterému se vrátil ještě na přelomu 40. a 50. let. I pak se věnoval kulturní práci. Roku 1976 získal titul zasloužilý umělec.[1] Po parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění za československé národní socialisty.[2] Poslanecký mandát získal až dodatečně roku 1936 poté, co rezignoval poslanec Igor Hrušovský. V poslanecké sněmovně setrval do zrušení parlamentu roku 1939, přičemž krátce předtím, v prosinci 1938, ještě přestoupil do klubu Hlinkova slovenská ľudova strana - Strana slovenskej národnej jednoty, do které se spojily všechny slovenské nesocialistické strany.[3] Po Mnichovu se v říjnu 1938 podílel za národní socialisty na dojednávání Žilinské dohody coby společné platformy slovenských stran ve prospěch autonomie a byl jedním ze signatářů její finální verze.[4] V prosinci 1938 potom byl zvolen ve volbách do Sněmu Slovenskej krajiny. Je tehdy uváděn jako profesor, bytem v Bratislavě.[5] Citát
DíloPoezie:[1]
Další dílo:
Překlady:
Operní libreto:
Výběry z tvorby:
OdkazyReference
Externí odkazy
|