Druhá vláda Klementa Gottwalda, zvaná též Vláda Národní fronty byla československá vláda úřadující od 25. února do 15. června 1948. Vznikla výměnou části ministrů první Gottwaldovy vlády a znamenala praktické plné převzetí moci Komunistickou stranou Československa a nastolení komunistického režimu v Československu stvrzené přijetím nové ústavy. Skončila po abdikaci prezidenta Edvarda Beneše a zvolením Klementa Gottwalda na jeho místo.
Únor 1948
Podrobnější informace naleznete v článku
Únor 1948.
25. února 1948 přijal prezident Edvard Beneš demisi části nekomunistických ministrů a doplnil vládu podle návrhu Klementa Gottwalda. V nově sestavené vládě usedli všichni stávající ministři za KSČ, KSS, nezávislí ministři a ministryně do této doby působící za ČSSD Ludmila Jankovcová. Zbývající posty byly doplněny novými ministry podle Gottwaldova návrhu. Členové nové vlády již následně vystupovali jednotně jako zástupci Národní fronty Čechů a Slováků. Tímto aktem došlo k završení komunistického převratu v poválečném Československu.
Následné protestní demonstrace československé inteligence byly potlačeny, účastníci byli pozatýkáni. Události mezi 17. a 25. únorem 1948 byly komunistickým režimem oslavovány jako „Vítězný únor“.
Poměr sil ve vládě
Reálně byli všichni ministři poslušní KSČ.
Počet ministrů
Složení vlády
Odkazy
Literatura
- HORIČKA, Martin. Gottwaldov demokrat. Zabudnutý príbeh Jána Ševčíka. Bratislava: Slovart, 2021, 312 s. ISBN 978-80-556-4571-1
Související články
Externí odkazy
Druhá vláda Klementa Gottwalda |
|
Předseda vlády | |
|
Členové v den jmenování vlády 25. února 1948 |
Viliam Široký (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Antonín Zápotocký (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Bohumil Laušman (náměstek předsedy vlády, ČSD) • Jan Masaryk† (zahraniční – zemřel 10. března 1948, nestraník) • Ludvík Svoboda (obrana, KSČ) • Antonín Gregor (zahraniční obchod, KSČ) • Václav Nosek (vnitro, KSČ) • Jaromír Dolanský (finance, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (školství a osvěta, KSČ) • Alexej Čepička (spravedlnost, KSČ) • Václav Kopecký (informace, KSČ) • Zdeněk Fierlinger (průmysl, KSČ) • Július Ďuriš (zemědělství, KSČ) • František Krajčír (vnitřní obchod, KSČ) • Alois Petr (doprava, ČSL) • Evžen Erban (sociální péče, KSČ) • Josef Plojhar (zdravotnictví, ČSL) • Emanuel Šlechta (technika, ČSS) • Ludmila Jankovcová (výživy, KSČ) • Alois Neuman (pošty, ČSS) • Vavro Šrobár (sjednocení zákonů, Strana slobody) |
|
Členové jmenovaní později |
|
|
†podrobně smrt Jana Masaryka |