Drahanovice

Drahanovice
Černá věž, pozůstatek středověké tvrze
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Olomouc
Obec s rozšířenou působností	Olomouc (správní obvod)
Okres	Olomouc
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°34′43″ s. š., 17°4′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 845 (2024)[1]
Rozloha	13,53 km²[2]
Nadmořská výška	339 m n. m.
PSČ	783 44
Počet domů	633 (2021)[3]
Počet částí obce	5
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Drahanovice 144 783 44 Náměšť na Hané oudrahanovice@volny.cz
Starosta	Tomáš Kröner
Oficiální web: www.obecdrahanovice.cz
Drahanovice
Další údaje
Kód obce	501751
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Drahanovice (něm. Drahanowitz) se nachází v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 1 800^[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322. Občas se uvádí i rok 1287, ve kterém je poprvé zmíněna část obce Střížov. Obec se spíše hlásí k prvnímu datu, v roce 2022 slavila 700 let od první písemné zmínky.

• Kostel svatého Jakuba Většího
• tvrz Černá věž
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Hraniční kámen

• Drahanovice
• Kníničky
• Lhota pod Kosířem
• Ludéřov
• Střížov

• Bohumil Pazdírek (1839–1919), hudební skladatel, dirigent, muzikolog, bibliograf. Známý také pod pseudonymem Johann Peter Gotthard. Působil v Rakousku. Zemřel v Bad Vöslau u Vídně.^[4] Na hudebním poli spolupracoval i se svými mladšími bratry Františkem^[5] a Ludevítem,^[6] rodáky z Citova.
• Hubert Stavěl (1886-?), pedagog, básník a literát. V letech 1941 až 1945 zatimní správce gymnázia v Tišnově.^[7][8]
• František Smyčka (1870–1918), pedagog, přírodovědec, badatel čelechovického devonu.^[9]
• František Večeřa-Střížovský (1888–1952)^[10] – katolický kněz, básník, hudební skladatel, spoluautor kancionálu Boží cesta.
• František Záleský (1901–1961), malíř a ilustrátor. Studoval soukromě u D. Orbána v Budapešti. Do roku 1937 žil na Slovensku, později v Olomouci. Věnoval se krajinomalbě s tématy Tater a Podkarpatské Rusi, také zobrazoval scény z venkovského života. Od r. 1943 byl členem Skupiny olomouckých výtvarníků.^[11]
• Josef Vaca (1904–1966), učitel, národopisný pracovník, zpěvák, dirigent a hudební odborník. Rodák z Kostelce na Hané, vyrůstal v Drahanovicích.^[12][13]
• Jan Řehoř (1905–1964) – člen 311. perutě RAF, palubní střelec.^[14][15]
• Vlastimil Spáčil (1908–1942), učitel, Sokol, oběť nacismu. Rodák z Čekyně působil v Drahanovicích v letech 1930 až 1940. Zahynul v Osvětimi 25. února 1942, pět dnů po svých 34. narozeninách.^[16]
• Bohuslav Heža (v seznamech pilotů uváděn jako Héža)^[17] (1914–1983) – letec 311. perutě RAF^[18]
• Heřman Josef Tyl (1914–1993), katolický kněz. V letech 1987 až 1990 administrátor excurrendo zdejší farnosti.
• Antonín Juchelka (1921–1987), katolický kněz. V letech 1973 až 1987 spravoval drahanovickou farnost. Rodák z Těškovic byl komunistům trnem v oku mimo jiné proto, že ve farnostech dokázal probudit duchovní život, obnovil u Hradce nad Moravicí poutě na tamní Kalvárii a ve Vítkově 2. března 1969 asi koncelebroval zádušní mši za studenta Jana Zajíce, následovníka Jana Palacha. Antonín Juchelka zemřel po krátké a těžké nemoci 18. února 1987 ve Fakultní nemocnici Olomouc. Pohřben je v Pusté Polomi.^[19]
• Karel Dospiva (1935–2012) – český dirigent

• 
  Pohled na obec od jihu
• 
  Lusthóz
• 
  Kříž za zemědělským družstvem
• 
  Kříž před kostelem
• 
  Socha svatého Jana Nepomuckého
• 
  Socha naproti Černé věži
• 
  Výklenková kaplička u hlavní silnice

• Římskokatolická farnost Drahanovice
• TJ Sokol Drahanovice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Drahanovice na Wikimedia Commons
• Drahanovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.