Dobroslav Líbal se narodil v rodině pražského advokáta Dr. Karla Líbala a jeho ženy Růženy, rozené Zátkové, kteří uzavřeli sňatek dne 4. června 1910.[3] Na přání rodičů nejprve vystudoval právnickou fakultu University Karlovy. Promoval v roce 1935. Začal pracovat jako koncipient v kanceláři svého otce. Pokračoval ve studiu dějin umění a klasické archeologie na filosofické fakultě University Karlovy. Zde byl žákem profesorů Antonína Matějčka a Josefa Cibulky. Promován byl v roce 1945. Pracoval na svém díle Gotická architektura v Čechách a na Moravě, což měla být jeho habilitační práce. Po únoru 1948 mu ale bylo další působení na Universitě Karlově znemožněno.
Nastoupil do ateliéru R nově vzniklého podniku Stavoprojekt. Tento ateliér byl v roce 1954 základem Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů (SÚRPMO). Vedl zde ateliér tvorby stavebně historických průzkumů. Kvůli komunistickým kádrovým prověrkám byl v roce 1958 vedoucího postavení na několik let zbaven. Vypracoval a stále zdokonaloval metodiku tvorby pasportů památkových budov, které vznikaly jako týmová práce odborníků různých oborů (historik, historik umění, architekt, stavební inženýr). Pasport objektu obsahuje historii stavby, stavební a architektonický popis, popis aktuálního technického stavu a doporučení pro další využití objektu. Součástí je i plánová a fotografická dokumentace. Prvními takto zdokumentovanými objekty byl areál Ungeltu na Starém Městě pražském v roce 1951. Takto byly zdokumentovány všechny budovy Pražské památkové rezervace. Tyto průzkumy vznikaly pod Líbalovým vedením celých 40 let a představují mimořádné a mezinárodně oceňované dílo. Ateliérem prošli pozdější přední památkáři, například: Mojmír Horyna, Josef Hyzler, Hubert Ječný, František Kašička, Luboš Lancinger, Petr Macek, Jan Muk, Jiřina Muková, Olga Novosadová, Jaroslav Vajdiš, Milada Vilímková, Pavel Zahradník. V podniku SÚRPMO spolupracoval také s fotografem Vladimírem Uhrem.
V roce 1965 byl zakládajícím členem Mezinárodní rady pro památky a sídla (ICOMOS). V roce 1990 byl zvolen prezidentem československého a posléze českého národního komitétu ICOMOS.
Přestože mu pedagogická činnost na vysoké škole byla znemožněna, přednášel pravidelně při nejrůznějších příležitostech: Mezinárodní studijní centrum pro konzervaci a restaurování kulturních statků ("Římské centrum" – ICCROM), Řím, Itálie, postgraduální studia na FF UK a FA ČVUT, cykly přednášek pro Klub Za starou Prahu, apod.
Po roce 1989 mohl přes svůj věk začít přednášet na fakultě architektury ČVUT a na filosofické fakultě UK. Habilitoval se docentem a dále získal titul DrSc. Podílel se na přípravě nového památkového zákona, byl předsedou Stálé komise ministerstva kultury pro hodnocení kulturních památek.
V roce 1996 obdržel doc. Líbal hned čtyři čestná občanství: Nejprve ho svým čestným občanem 17. května jmenovala Kutná Hora, a to u příležitosti svého zápisu na Seznam UNESCO. Následovalo čestné občanství Stříbra (12. července), hlavního města Prahy (12. září) a nakonec Senohrab (28. října), odkud pocházela manželka Jarmila. V roce 1997 udělil doc. Líbalovi prezident Václav Havel medaili Za zásluhy II. stupně.
Rodina
V roce 1939 se oženil s architektkou Jarmilou Kasalickou (1916–2005) se kterou měli tři děti. Manželka mu byla rovněž celoživotní spolupracovnicí.
Spisy (výběr)
První otištěný článek byl společný příspěvek s J. Pavelkou, věnovaný Anežskému klášteru v roce 1940. Jako svou první knihu vydal Zlatokorunský klášter v roce 1941. Soupis díla z let 1940–1996 je uveden ve sborníku Společnosti přátel starožitností [4] a zahrnuje více než 500 statí a článků.
Zlatokorunský klášter, Praha : Vyšehrad, 1941
Kouřim, Praha : Vyšehrad, 1943
Klášter Hradiště, Praha : Výtvarný odbor Umělecké besedy, 1944
Pražské gotické kostely, Praha : Antonín Kovanda, 1946 (academia.edu)
Kostel Panny Marie na Trávníčku v Praze, Praha : Výtvarný odbor Umělecké besedy, 1948, Poklady národního umění ; Sv. 103, fotografie: Bedřich Renner
Klášter Zlatá Koruna, Praha : Václav Poláček, 1948, edice: Umělecké památky. řada I ; svazek 21
Karolinum, chlouba university Karlovy : 1348–1948, autoři: Václav Vojtíšek a Dobroslav Líbal, Praha : Orbis, 1948, vyšlo též v ruštině, francouzštině a angličtině
Karlštejn, Praha : Výtvarný odbor Umělecké besedy, 1948, edice Poklady národního umění ; svazek 102, fotografie: František Illek a Alexandr Paul
Gotická architektura v Čechách a na Moravě, Praha : Výtvarný odbor Umělecké besedy, 1948, Cesta k umění. Díl 3, V duchovním středu ; svazek 1 (academia.edu)
Strahov, autoři: Alois Kubiček a Dobroslav Líbal, Praha : SNKLHU, 1955, edice Pragensie a památky ; svazek 4
Zvíkov : Státní hrad a okolí, autoři: Dobroslav Líbal, Emanuel Svoboda, Jaromír Malý, Praha : STN, 1955
Umění věků : sborník k 70. narozeninám profesora Dra Josefa Cibulky, uspořádali Dobroslav Líbal a Milada Vilímková, Praha : ÚCN, 1957
Žatec : české město ve vývoji architektury a urbanistiky, spolupracovníci: František Kopecký, Jindřich Tomas a Antonie Charvátová, Praha : Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů, 1958
Znojmo : městská památková rezervace a památky v okolí, spoluautor: Lubomír Havlík, Praha : STN, 1961
Polička : historický a architektonický vývoj královského věnného města a okolí, spoluautor: Lubomír Reml, Praha : SÚRPMO, 1962
Domy a opevnění v Českých Budějovicích, spoluautor: Jan Muk, sborník: Minulost a současnost Českých Budějovic, uspořádali: Karel Pletzer a Stanislav Šmíd, České Budějovice : MNV, 1969
Starobylá města v Československu : stavba jako obraz dějin, Praha : Artia, 1970
Praha 7-sídelní a architektonický vývoj, spoluautor: Marie Heroutová, Praha : Orbis, 1975
Gotická architektura středních Čech, Spoluautor: Veronika Líbalová, Praha : Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1983
Pražský hrad: jiný pohled = Prague Castle: Another View = Die Prager Burg: aus anderer Sicht, Praha : Sdružení Umění a řemesla, 1992
Burgen und Festungen in Europa, Hanau : Werner Dausien, 1993, ISBN3-7684-1242-3, vyšlo též anglicky (Castles and fortifications of Britain and Europe, 1992, ISBN0-600-57310-9) a nizozemsky (Kastelen van Europa, 1995, ISBN90-269-6137-5)
Staré Město pražské : architektonický a urbanistický vývoj, spoluautor: Jan Muk, Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1996, ISBN80-7106-167-0
Katedrála svatého Víta na Pražském hradě, spoluautor: Pavel Zahradník, Praha : Unicornis, 1999, ISBN80-901587-6-5
Pevnost Praha : vliv opevnění na rozvoj města : katalog výstavy, Praha : Útvar rozvoje hlavního města Prahy, 2000, ISBN80-239-9016-0
Architektonické proměny Prahy v jedenácti stoletích, spoluautor: Patrik Líbal, Praha : Svoboda Servis, 2000, ISBN80-86320-11-1
Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek, Praha : Unicornis, 2001, ISBN80-901587-8-1
Podílel se na rozsáhlých dílech:
Československá historická města (1974),
Čtvero knih o Praze (1978–1988),
Dějiny českého výtvarného umění (od 1984),
Umělecké památky Čech (1977–1982).
Ocenění díla
1994 – Zlatá Felberova medaile ČVUT
1994 – Zlatá medaile University Karlovy v Praze
1995 – Zlatá medaile Evropské ceny za památkovou péči (Europa Goldmedaille für Denkmalpflege 1995), Nadace Alfreda Toepfera (Alfred Toepfer Stiftung F.V.S.), Hamburk
↑MUK, Jan. Z kroniky rodu Klavíkova a Zátkova. Rodokmen : časopis pro rodopis, znakosloví a ostatní pomocné vědy historické. Květen 1948, roč. III, čís. 1, s. 18. Dostupné online.
↑ Soupis díla z let 1940-1996. In: PhDr. et JUDr. Dobroslavu Líbalovi k významnému životnímu jubileu. Praha: Společnost přátel starožitností, 1996. ISBN80-901258-4-0. Svazek 4.
Literatura
Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 820-823, Academia Praha 2016, ISBN978-80-200-2094-9
HYZLER, Josef. Dobroslav Líbal - jeden lidský osud z mnoha jiných. Věstník Klubu Za starou Prahu. 2002, 2003, čís. 3, 1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-24.Archivováno 24. 10. 2007 na Wayback Machine.
FLEGL, Michal. Dobroslav Líbal - historik umění a památkář (1911 - 2002). Rodopisná revue. 2011, roč. 13, čís. 1, s. 15–17. Dostupné online.