Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Collegium Marianum

Collegium Marianum
Jana Semerádová, umělecká vedoucí souboru
Jana Semerádová, umělecká vedoucí souboru
ZkratkaCM
Vznik1997
Typbarokní hudební soubor
Účelkultura
SídloČeskoČesko Česko
MístoPraha
Umělecká vedoucíJana Semerádová
Generální manažerVojtěch Semerád
Oficiální webwww.collegiummarianum.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Collegium Marianum a Claire Lefilliâtre při koncertu Římská slavnost, Praha, 6. srpen 2013

Collegium Marianum je barokní hudební a taneční soubor založený v roce 1997, působí při kulturní a vzdělávací instituci Collegium Marianum v Praze. Od roku 1999 je jeho uměleckou vedoucí flétnistka Jana Semerádová. Jedná se o profesionální soubor se zaměřením na hudbu českých a středoevropských autorů 17. a 18. století.

Zaměření a činnost

Členy souboru jsou mladí čeští interpreti, kteří hrají na originály či kopie barokních nástrojů. Kromě provádění koncertních děl, má soubor ve svém repertoáru i scénická, hudebně dramatická a taneční představení. Umělecká vedoucí, flétnistka Jana Semerádová, působí též jako sólistka u významných evropských orchestrů a je také dramaturgyní souboru. Její badatelská činnost a studium barokní gestiky, deklamace a tance, rozšířily umělecký profil souboru o scénické projekty, které připomínají posluchačům a divákům atmosféru barokního divadla. Vzniká tak řada novodobých premiér zapomenutých děl hudební a taneční historie střední Evropy.

Claire Lefilliâtre a Collegium Marianum během zkoušky, Praha, 4. srpen 2013, foto: Anna Chlumská

Za tím účelem soubor spolupracuje s řadou významných dirigentů, sólistů, režisérů i choreografů, mezi nimiž jsou Andrew Parrot, Hana Blažíková, Patricia Janečková, Claire Lefilliâtre, Damien Guillon, Peter Kooij, Sergio Azzolini, François Fernandez, Simona Houda-Šaturová, Benjamin Lazar, Jean-Denis Monory či Gudrun Skamletzová.

Collegium Marianum je také rezidenčním souborem Mezinárodního hudebního festivalu Letní slavnosti staré hudby, který se koná každoročně v Praze.

Festivaly

Soubor často vystupuje na zahraničních festivalech a koncertních pódiích jako například Tage Alter Musik Regensburg, Bachfest Leipzig, Potsdam Festspiele, Mitte Europa, Festival de Sablé, Bolzano Festival, Palau Música Barcelona, Pražské jaro, Svatováclavský hudební festival[1] a Concentus Moraviae.

Barokní podvečery

Od roku 2000 se v provedení souboru Collegium Marianum, v dramaturgii umělecké vedoucí Jany Semerádové, konají v Praze každoročně cykly koncertů staré hudby, nazvané Barokní podvečery. Se souborem vystupují jako hosté přední čeští i zahraniční pěvci a instrumentalisté. V prostředí starobylých pražských klášterů, kostelů, paláců a dalších míst přibližují umělci bohatý hudební život barokní Prahy i jeho souvislosti se světovým repertoárem tohoto žánru, včetně dosud neuváděných děl. Jednotlivé cykly jsou zaměřeny tematicky (sled církevních svátků) i k jubileím významných autorů (Arcangelo Corelli).[2]

Diskografie

Soubor Collegium Marianum, kromě nahrávek pro Českou televizi, Český rozhlas a zahraniční rozhlasové stanice, spolupracuje od roku 2008 s hudebním vydavatelstvím Supraphon, u kterého vydal již několik titulů. Před zahájením této spolupráce pořídil soubor spolu s Collegium 1704 nahrávku 12 concerti a quattro, Op. 7 Henrica Albicastra (2000) a v rámci řady Hudba Prahy 18. století dvoudílnou antologii Hudba barokní Prahy I (2003) a Hudba barokní Prahy II (2005). Soubor se podílel též na vzniku profilového CD sopranistky Simony Houda–Šaturové Gloria.

Nahrávky u hudebního vydavatelství Supraphon

Ocenění

  • 2010 Ocenění za zásluhy o kvalitu a šíření české hudby (Česká sekce Mezinárodní hudební rady při UNESCO)[3]

Odkazy

Reference

  1. UHLÁŘ, Břetislav. Collegium Marianum zahraje na festivalu. Moravskoslezský deník.cz [online]. 2008-10-02 [cit. 2013-10-08]. Dostupné online. 
  2. Barokní podvečery − 13. cyklus koncertů staré hudby
  3. Ceny České sekce Mezinárodní hudební rady při UNESCO[nedostupný zdroj]

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya