Ceuta
Autonomní město Ceuta ['seuta] je spolu s městem Melilla jednou ze dvou španělských exkláv na pobřeží severní Afriky, ležící na nejsevernějším cípu Maghrebu poblíž Gibraltarského průlivu. Na město si činí nárok Maroko. Až do roku 1995 náleželo město k provincii Cádiz. Město často využívají Afričané pro ilegální migraci do EU.[1][2] EtymologiePůvod jména Ceuta můžeme odvodit od označení sedmi pahorků latinskou číslovkou (Septem Fratres) Septem > Septa > Ceita > Ceupta > Ceuta. HistorieStrategické umístění Ceuty z ní vytvořilo rozhodující bod pro mnoho kulturních obchodních a vojenských událostí. Kartaginci v 5. století př. n. l. pojmenovali město Abyla. Okolo roku 42 toto přístavní město převzali Římané, kterým Ceuta sloužila výlučně k vojenským účelům. Asi o 400 let později je vytlačili Vandalové a později připadlo město Vizigótům a Byzantincům.
SymbolyVlajka Podrobnější informace naleznete v článku Vlajka Ceuty.
Vlajka Ceuty je tvořena listem o poměru stran 2:3 se čtyřmi černými a čtyřmi bílými trojúhelníky, které jsou uložené od středu vlajky k jejím rohům, uprostřed vlajky je umístěný městský znak. HymnaHymna Ceuty je píseň Ceuta, mi ciudad querida (česky Ceuta, mé milované město). Text hymny napsal Luis García Rodríguez a hudbu složil Ángel García Ruiz a Matilde Tavera. GeografieCeuta sousedí jen s Marokem a leží na pobřeží Středozemního moře. Dominantní je hora Monte Hacho, na jejímž vrcholu je španělská vojenská základna. Podle řecké mytologie byla Monte Hacho jižním z tzv. Herkulových sloupů (podle jiných to byla marocká hora Džebel Músá západně od Ceuty). Ceuta leží na výběžku sedmi vrchů, samotné město se nachází na konci úzkého mysu. Podobně jako Melilla má i Ceuta výborný přirozený přístav, kolem něhož vznikla. Politický statusCeuta, spolu s Melillou, je autonomním městem Španělska na území Maroka, které si na obě tato města, stejně jako na několik malých španělských ostrovů při africkém pobřeží (Španělské severoafrické državy), dělá nároky. Toto porovnává s požadavkem Španělska na navrácení Gibraltaru. Ovšem španělská vláda a obě autonomní vlády Ceuty a Melilly a jejich obyvatelé toto srovnání odmítají na základě toho, že obě autonomní města Ceuta a Melilla jsou integrální částí Španělska, kdežto Gibraltar je britské zámořské teritorium a nikdy nebylo součástí Britského království. Islámská minulost Ceuty je také mnohem kratší než zbytku jižního Španělska. Tyto argumenty Maroko považuje za irelevantní[3]. AdministraceCeuta, ve španělštině oficiálně známá jako Ciudad Autónoma de Ceuta (Autonomní město Ceuta), se svým postavením nachází mezi standardním španělským městem a autonomním městem. Před získáním statutu autonomie byla (do září 1994) součástí provincie Cádiz. Ceuta je součástí území Evropské unie. Před vstupem Španělska do Evropské unie v roce 1986 bylo město svobodným přístavem. Ceuta nemá letiště, avšak existuje tu pravidelná přeprava helikoptérou směřující na letiště do Málagy. Přístup do Ceuty je buď po zemi nebo trajektem. ObyvatelstvoV roce 2006 byla jeho populace 75.861 obyvatel. Populace zahrnuje obyvatelstvo s arabským/muslimským, hinduistickým a židovským původem. Oficiálním jazykem je španělština. Muslimské obyvatelstvo mluví také arabsky, tato místní hlavně mluvená arabština se nazývá dariya. Ale tento jazyk není oficiálně uznán. Hovorově se Ceuťané nazývají „caballas“ podle názvu ryby caballa – tedy makrela. Plot oddělující Ceutu a Melillu od MarokaCeuta se stala cílem migrantů z mnoha zemí Afriky, kteří se pokoušejí přes Maroko (a Alžírsko) dosáhnout města, a docílit tak vstupu do Španělska a tím i EU. Město je sice chráněno před ilegálními přestupy dvěma vysokými ploty (jeden je vysoký pouze 3 m, druhý 8 m), hlásiči pohybu, infračervenými kamerami i četnými hlídkami policie Guardia Civil, ovšem obdobně jako v Melille s pochybnými výsledky. Situace se přiostřila koncem roku 2005, když se proslechlo, že Španělsko má v úmyslu bezpečnostní opatření zesílit. Při následující vlně pokusů o překonání hraničních překážek došlo i k smrtelným zraněním; Maroku pak různé organizace jako Amnesty International či Lékaři bez hranic vytkly, že vysadilo zajaté migranty v poušti. Španělé třetí plot vystavěli. Tentokrát je vyšší, aby se zabránilo snadnému přelézání migrantů na domácky vyrobených žebřících. Avšak kromě toho, že je ještě vyšší, je zároveň vysoce moderní, jeho náklady se odhadují na 33 milionů eur. Je to 11 kilometrů třímetrových souběžných plotů navýšených o ostnatý drát, s pravidelně rozestavenými pozorovatelnami a se silnicí, která se mezi nimi táhne, aby posloužila policejním nebo ambulantním vozidlům v případě potřeby. Podzemní kabely spojují reflektory, hlukové a pohybové senzory a videokamery do centrální kontrolní kabiny/boudy. OdkazyReference
Související článkyExterní odkazy
|