Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Bradlo (Hanušovická vrchovina)

Bradlo
Pohled na vrchol Bradla od Dolní Libiny
Pohled na vrchol Bradla od Dolní Libiny

Vrchol600 m n. m.
Prominence183 m ↓ sedlo u žst Hrabišín
Izolace8,6 km → Stančín (Nízký Jeseník)
SeznamyNejprominentnější hory CZ
Hory Hanušovické vrchoviny
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříHanušovická vrchovina / Úsovská vrchovina / Bradelská vrchovina
Souřadnice
Bradlo
Bradlo
Horninakvarcit
PovodíMorava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bradlo (600[1] m n. m.) je kopec nazývaný Moravský Blaník; je zároveň nejvyšším bodem Úsovské vrchoviny, která je geomorfologickým podcelkem Hanušovické vrchoviny. Nachází se na přechodu kulturní krajiny Hané a Jeseníků. Bradlo se nalézá mezi městečkem Úsov a obcí Libina. Nejbližší vesnicí je Lipinka.

Výhled z Bradla

Rostlinstvo

Stromy

Jasany a lípy budeme hledat spíše v dolních polohách a u vod, stejně jako modřín. Na některých místech se dá mluvit o smrkové monokultuře, protože zde smrk zcela dominuje.

Byliny

Byla zde objevena i orchidej okrotice bílá a vemeník dvoulistý.

Turistika

Na vrcholu Bradla se nalézá kvarcitový skalní útvar, který je zajímavým turistickým cílem. Schody na vyhlídku byli vytesány již v roce 1897.[2] Z vyhlídky lze vidět Nízký Jeseník, Hrubý Jeseník, Králický Sněžník, Litovelské Pomoraví. Nedaleko se nacházejí tři jiné útvary známé jako Tři kameny (557 m).[3] Na východním svahu rostl památný strom Král Bradla. Z Nové Hradečné po celém hřebenu do Libiny prochází Naučná stezka krajinou památného Bradla.

Horolezectví

Vrchol Bradla

Skála nabízí vyžití i horolezcům. Je tvořena z tvrdého kompaktního kvarcitu, dosahuje výšky 23 metrů a nachází se zde asi 50 cest[4]. Na stejném hřebenu se nachází i oblast Tři kameny u Libiny.

Historie

K Bradlu se vážou mnohé pověsti o jeho vzniku, ve skutečnosti je ale sopečného původu.

Bradlo bývalo pomyslnou hranicí mezi českým etnikem a sudetskými Němci. Proto se zde pořádaly manifestace, české i německé oslavy. Češi zde dělali už od 90. let 19. století až do začátku druhé světové války vždy v květnu tzv. tábory lidu. Ve 30. letech 20. století zde často plály velké dřevěné hákové kříže pod velením fanatických německých nacionalistů.[2]

Pověst

Pověst praví, že v nitru hory se zabydleli čerti. Jeden lakomý sedlák se jednou upsal ďáblu. Ve smlouvě si ale vymínil, že než si pro něj ďábel přijde, musí vykonat práci, kterou mu sedlák uloží. Úkolem bylo přes noc, dříve než kohout zakokrhá, 20 metrů vysoká hrad. Ačkoliv na pomoc dorazilo mnoho dalších pekelníků, dokončit stavbu do zakokrhání se nepodařilo. Čerti poté upustili kameny a z nich vznikla nynější skála na vrcholu.[2]

Reference

  1. Základní mapa ČR 1: 10 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. 
  2. a b c MALEČEK, Tomáš. Na pověstmi opředený moravský Blaník. NaCestu. Vlastivědný ústav, 2017-01-26, roč. 1, čís. 2, s. 26-29. Dostupné online. ISSN 2533-378X. 
  3. Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. 
  4. [1] Archivováno 5. 8. 2020 na Wayback Machine. Horolezecký průvodce Bradlo

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya