Bildungsroman

Bildungsroman (německy „román formování“^[1]) je žánr románu, pojednávající o duchovním, psychologickém či společenském rozvoji hrdiny románu (zejm. ve fázi přechodu z dítěte na dospělého). Je většinou určen dětem či dospívajícím. Témata bildungsromanů jsou dnes často používána ve filmech.

Knihy žánru bildungsromanu většinou obsahují následující prvky:

• Postava roste z chlapce či dívky na muže či ženu.
• Postava musí získat důvod, proč projít procesem vývoje.
• Vývoj postavy je těžký, postupný a plný komplikací.
• Román končí popisem nového místa postavy ve společnosti.
• Román často zobrazuje konflikt individuality a shody se společností.
• Román často obsahuje motiv útěku.

Mnoho jiných literárních žánrů obsahuje často prvky bildungsromanu, například díla s vojenskou tematikou často popisují příchod nového rekruta a jeho křest ohněm, stejně tak knihy žánru fantasy často obsahují mladé postavy, prožívající přechod z dítěte na dospělého. Tento proces je také často ztvárňován ve hrách na hrdiny.

V užším smyslu vzniká bildungsroman v německém osvícenství. Za první příklad bývá považován Wielandův Agathon z roku 1766. Prototypem žánru se pak stala Goetheho Viléma Meistera léta učednická, jehož hrdina usiluje o rovnocenné pozvednutí těla a ducha.^[2]

Příkladem bildungsromanu mohou být dále díla Emil, čili o výchově od Rousseaua, Petr Camenzind od Hermanna Hesse, řada románů od Charlese Dickense (Mikuláš Nickleby, David Copperfield, Nadějné vyhlídky) či Joyceův Portrét umělce v jinošských letech.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bildungsroman na anglické Wikipedii.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.