Bedřich Münzberger

Bedřich Münzberger
Bedřich Münzberger (1891)
Narození	20. října 1846 Karlín Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	23. července 1928 (ve věku 81 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Praha, Olšanské hřbitovy
Povolání	architekt a stavitel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Münzberger (20. října 1846 Karlín^[1] – 23. července 1928 Praha^[2]), také Friedrich Münzberger, byl český architekt, známý tvorbou tří stylových období, od historismu přes secesi (Průmyslového paláce na pražském Výstavišti) až ke konstruktivismu.

Narodil se jako nejstarší z pěti dětí účetního Josefa Münzbergera (1803 – kolem 1860), jehož německá rodina pocházela z Jestřebí na Českolipsku. Matka Gabriela byla rozená Barvitiová (1825–1897), sestra architekta Antonína Barvitia a malíře Viktora Barvitia.

Vystudoval architekturu na Českém vysokém učení technickém. Roku 1885 se v Dlouhé Lhotě u Dobříše oženil s Karolínou Havlíkovou (* 1858), s níž vychoval čtyři děti: Leopold (* 1886) se stal stavebním inženýrem, Bedřich (* 1888) zemřel jako dítě, Jarmila (* 1888) a Jaroslav (* 1891) se stal bankovním úředníkem^[3].

Po studiu vykonával praxi ve stavební kanceláři svého strýce Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Od roku 1866 byl zapsán k mimořádnému studiu a působil také jako asistent na pražské Akademii výtvarných umění (1866–68). Roku 1874 si s Antonínem Baumem založil projekční kancelář. Zprvu realizoval stavby Ullmannovy a Baumovy.

Je znám především jako projektant secesního Průmyslového paláce na pražském Výstavišti, jehož ocelovou konstrukci navrhl J. Reiter. Podílel se také na projektech historizujících a funkcionalistických budov v českých zemích.

V letech 1897 a 1898 byl předsedou Komise pro soupis památek města Prahy^[4][5] a spoluvytvářel první systém památkové péče v Čechách.

Zemřel roku 1928 v Praze. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech (část V., odd. 15) a jeho hrob v roce 2022 adoptovala Prahou vlastněná společnost Výstaviště Praha, a.s., která provozuje areál Výstaviště (kde se nachází Průmyslový palác).^[6] Ta ho revitalizovala a nechala na něj umístit lampičku vyrobenou na zakázku původních vitráží z Průmyslového paláce.^[7]

• spolupráce na realizaci Ullmannova projektu budovy České techniky v Praze na Karlově náměstí
• Palackého most v Praze, 1876–1878
• Novorenesanční činžovní domy v Praze:^[8]
  • č.p. 358/II, dům U Srpů nebo U přívozu, Palackého nám. 2, 1873-1876 s architektem Ignácem Ullmannem; zde také Münzberger i jeho syn Jaroslav bydleli
  • č.p. 763/II nárožní dům na Jungmannově náměstí 3/ Ul. 28. října, 1878-1879 s architektem Antonínem Baumem
• úpravy kostela sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku
• Průmyslový palác, 1890–1891, Praha 7
• Strojovna na Výstavišti
• Karlínská radnice
• Obřadní síň na Novém židovském hřbitově na Olšanech, Praha 3
• památková obnova:
  • Kaple sv. Martina na Vyšehradě (s Antonínem Baumem)
  • kostel Stětí sv. Jana Křtitele a kaple Panny Marie Šancovské na Vyšehradě (s Antonínem Baumem)^[9]

• Stavby Bedřicha Münzbergera
• 
  Průmyslový palác
• 
  Palackého most
• 
  Obřadní síň na Novém židovském hřbitově na Olšanech

• Heslo Münzberger, Bedřich v Ottově slovníku naučném
• Vojtěch Lahoda, Rostislav Švácha a kolektiv: Dějiny českého výtvarného umění 1890-1938, IV/1: I. Počátky secese a symbolismu, počátky modernosti; II. Úsilí o moderní výraz, Academia Praha 1898

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich Münzberger na Wikimedia Commons
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Münzberger Bedřich 1846