|
Bad Ragaz
Bad Ragaz je obec ve švýcarském kantonu St. Gallen. Nachází se na jihovýchodě kantonu, nedaleko hranic s Lichtenštejnskem, a žije zde přes 6 000 obyvatel. Obec je od konce 19. století známá jako lázeňské středisko. GeografieBad Ragaz leží na konci údolí Tamina a na západním okraji Rýnské nížiny. Obec tvoří turistické centrum oblasti Sarganserland. Na východě se hranice obce shoduje s kantonální hranicí s kantonem Graubünden, která probíhá Rýnem; sousedními obcemi v Graubündenu jsou Landquart, Maienfeld a Fläsch, v kantonu St. Gallen pak Pfäfers na jihu, Mels na západě a Vilters-Wangs na severozápadě. Na horském masivu na západě se nacházejí rozsáhlé alpské oblasti Halde, Rafigen, Pardiel, Valplona a Hochpardiel. K obci Bad Ragaz patří část pohoří Wildseehörner v oblasti Pizol. Historie Ragaz byla původně zemědělská obec. Již v roce 843 je zmiňována jako Ragaces.[1] Obec získala na významu výstavbou zámku Hof Ragaz. V 19. století byla do Ragazu přivedena pramenitá voda z Bad Pfäfers v soutěsce Tamina a od té doby je obec známá jako lázeňské místo. V roce 1937 byla obec přejmenována na Bad Ragaz.[1] Historie bývalé zemědělské obce Ragaz je úzce spjata s historií benediktinského opatství Pfäfers. Opatství vlastnilo nejvíce půdy a mělo v obci nejvíce práv. V knížecím paláci Hof Ragaz sídlil opatský místodržitelský úřad. Po staletí měl Ragaz význam na důležité severojižní dopravní ose mezi Německem a Itálií. Po zrušení opatství v roce 1838 převzal klášterní majetek a termální pramen v soutěsce Tamina kanton St. Gallen. K významným událostem v průběhu staletí patří bitva u Ragazu ve staré curyšské válce 6. března 1446. Obec byla několikrát poškozena požáry a povodněmi, např. v letech 1750, 1762 a 1868.[1] Johanna Spyri napsala kolem roku 1880 v Bad Ragazu příběh Heidi, děvčátko z hor a Rainer Maria Rilke napsal v Bad Ragazu knihu Hiersein ist herrlich. Obyvatelstvo
Turismus a lázeňství Bad Ragaz (původně jen Ragaz) byla zemědělská obec. Objevení termálního pramene v nedaleké soutěsce Tamina povýšilo Bad Ragaz na lázně. Staré lázně Pfäfers v soutěsce Tamina jsou nejstarší barokní lázeňskou budovou ve Švýcarsku. Dnes mohou návštěvníci studovat historii lázní Bad Ragaz a Pfäfers v muzeu, kde kdysi působil lázeňský lékař Paracelsus. Výstavbou silnice do Bad Pfäfers (1838/39) a vypouštěním termální vody o teplotě 36,5 °C do paláce Hof Ragaz se Ragaz stal lázeňským městem. V roce 1868 koupil panství Ragaz, tj. panství převorství Pfäfers, od kantonu Bernhard Simon (1816–1900) z Niederurnenu. Byly postaveny četné hotely a penziony a v rozvíjejících se lázních vznikla celá řada různých podniků. Kromě evropské a ruské šlechty přijížděly do Ragazu osobnosti z oblasti politiky, obchodu, umění a literatury. V roce 1911 byla založena akciová společnost Bad- und Kuranstalten Ragaz-Pfäfers.[2] V roce 1941 byl Grandhotel Quellenhof těžce poškozen požárem, který po druhé světové válce utlumil turistický ruch. Díky bývalému národnímu radovi Hansi Albrechtovi byl Quellenhof obnoven.[2] V roce 2007 byly kompletně zmodernizovány lanovky Pizol a od té doby jezdí z Bad Ragazu na Alp Pardiel gondolová lanovka. Bad Ragaz je považován za vstupní bránu do Graubündenu, zejména od otevření dálniční obslužné zóny Heidiland. DopravaStanice Bad Ragaz je obsluhována linkou S12 (S-Bahn St. Gallen), RegioExpressem na trase St. Gallen – Chur a InterRegio „Aare Linth“ Bern – Curych – Chur. V Bad Ragazu překračuje železniční trať Alpský Rýn po železničním mostě. Z náměstí Bahnhofplatz vedou poštovní autobusové linky Postauto do okolních obcí a do Bad Pfäfers v soutěsce Tamina. Bad Ragaz leží na dálnici A13 mezi sjezdy Bad Ragaz a Maienfeld. Dálnice, která je součástí evropské silnice E43, překračuje Rýn na mostě Rheinbrücke Bad Ragaz. OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Bad Ragaz na německé Wikipedii.
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
.jpg)
