|
Arnošt Moulík
Arnošt Moulík (5. ledna 1935, Pečky – 30. prosince 2022, Praha) byl český muzikálový a operetní dirigent a klavírista. Jako šéfdirigent působil ve Státním divadle Brno a v Hudebním divadle Karlín. Po smrti Karla Vlacha vedl Orchestr Karla Vlacha. ŽivotNarodil se v Pečkách do rodiny s kožešnickou tradicí. Jeho matka v mládí zpívala a hrávala ochotnické divadlo a otec, i když byl kožešníkem, vždy toužil hrát na hudební nástroj. Když bylo Arnoštovi pět let, nechal mu proto vyrobit dětskou tahací harmoniku a vozil ho na lekce a na vystoupení. V osmi letech začal hrát jako dětská hvězda na odpoledních čajích v Lucerně a učil se hrát na klavír. U otce se učil také kožešnictví a podle rodinné tradici šel v mládí do učení na kožešnickou školu v Liberci. Ze školy ale v roce 1950 odešel a jako šestnáctiletý se dostal k divadlu, a to v Novém Boru, kde působil jen krátce. V témže roce přešel do Městského divadla na Kladně, kde získal v menších rolích i jevištní zkušenosti. Právě tady v devatenácti letech poprvé dirigoval orchestr, a to v Polské krvi.[1][2] Následně začal studovat skladbu a dirigování na Pražské konzervatoři. Po absolvování nastoupil roku 1960 do Hudebního divadla Karlín jako dirigent. V Karlíně nastudoval řadu tehdejších muzikálových novinek, jako byly Skandál v Lisabonu, Když je v Římě neděle nebo Bleší trh.[3] V roce 1963 odešel do angažmá do Státního divadla v Brně jako šéfdirigent operety, kde vystřídal Miloslava Machka. Jako první představení, které zde dirigoval, bylo Když je v Římě neděle. Poté už následovaly další zahraniční novinky, jako například Kiss Me Kate, Hello, Dolly!, Muž z La Manchy nebo Šumař na střeše. Společně s druhým dirigentem souboru Jiřím Karáskem nastudoval a řídil československou premiéru West Side Story v roce 1970.[4] Po smrti Karla Vlacha se stal roku 1986 dirigentem Hudebního divadla Karlín a převzal umělecké vedení symfonického orchestru i Orchestru Karla Vlacha. V tomto divadle připravil například Sugar! (Někdo to rád horké), Cikáni jdou do nebe a Funny Girl a poprvé se zde setkal s Petrem Novotným. V roce 1992 odešel z Karlína a společně Petrem Novotným se podílel na řadu inscenacích a českých premiér, jako byli Bídníci a Jesus Christ Superstar. Roku 1994 se stal šéfdirigentem Hudebního divadla v Brně a jako vynikající pianista doprovázel sólisty souboru při hudebních podvečerech na Malé scéně Mahenova divadla.[5][6] Po dvou letech se opět vrátil do Karlínského divadla jako šéfdirigent. Po svém návratu nastudoval muzikály Superhvězda Mařenka, Hello, Dolly!, Klec bláznů, (Řek) Zorba, Viktor – Viktorie, Chicago, West Side Story nebo Netopýr. Převzal dirigování muzikálu My Fair Lady, s kterým byl v roce 2000 na turné s divadlem v Japonsku. Divadelní turné po Japonsku s Karlínským divadle opět absolvoval o dva roky později, kde dirigoval Straussova Netopýra, muzikál Sugar! (Někdo to rád horké) a muzikálový koncert That`s Musical Highlight.[7] Hostoval také v jiných divadlech. V Severočeském divadle opery a baletu v Ústí nad Labem nastudoval Funny Girl a v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích připravil Čardášovou princeznu.[8] Za jeho práci mu byla roku 2013 udělena Zvláštní cena kolegia Thálie.[9] O rok později byl uveden do Síně slávy Národního divadla Brno.[10] Byl celkem pětkrát ženatý. Jeho druhou manželkou byla Eva Veškrnová.[1] Zemřel 30. prosince 2022 ve věku 87 let v Praze po dlouhé nemoci. Na jeho přání se konal pohřeb pouze v rodinném kruhu.[11][12][13][14] Po třech měsících od jeho smrti se na Malé scéně Hudebního divadla v Karlíně konalo setkání na jeho počest.[15][16] OdkazyReference
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||
