Antonín Pospíšil (kněz)

Mons. Antonín Pospíšil
Kaplan Jeho Svatosti
Církev	římskokatolická církev
Jmenování	8. března 2010 kaplanem Jeho Svatost
Svěcení
Kněžské svěcení	11. prosince 1949
Osobní údaje
Země	Česko Česko
Datum narození	14. září 1925
Místo narození	Horní Nětčice
Datum úmrtí	15. srpna 2021 (ve věku 95 let)
Místo úmrtí	Žabovřesky nebo Brno
Povolání	spisovatel, katolický kněz, kněz a překladatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Pospíšil (14. září 1925 Horní Nětčice – 15. srpna 2021 Brno-Žabovřesky) byl český římskokatolický kněz, spisovatel, překladatel a papežský kaplan.

Téměř celou 2. světovou válku prožil na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži, které však bylo několikrát zavřeno a přemístěno. V roce 1944 byl se spolužáky totálně nasazen do Němci zkonfiskované továrny Sigmund-Chema v Lutíně.^[1] V roce 1945 vstoupil do olomouckého kněžského semináře v Olomouci a dne 11. prosince 1949 přijal v Olomouci kněžské svěcení. Po dokončení teologického studia v roce 1950 nastoupil základní vojenskou službu, kterou strávil u pomocného technického praporu a ze které byl propuštěn až na konci roku 1953. Poté působil jako farní vikář, a to od ledna do září 1954 v Újezdci u Luhačovic, poté až do roku 1955 v Nivnici, následně ve Štípě, v letech 1956 až 1959 v Uherském Hradišti a posléze ve Vsetíně, odkud excurrendo spravoval farnost Růžďka. Pro svou kněžskou horlivost, za komunistického režimu nežádoucí, a působení mezi mládeží byl často překládán. Roku 1962 mu byl odebrán státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti a začal pracovat jako tovární dělník v Rožnově pod Radhoštěm.

Teprve v březnu 1967 mu bylo umožněno stát farním vikářem v Hranicích, od listopadu 1968 do července 1977 byl administrátorem v Andělské Hoře a administrátorem excurrendo v Dětřichovicích a Rudné pod Pradědem. Od srpna 1979 působil jako administrátor farnosti v Dlouhomilově, odkud navíc excurrendo spravoval farnost Rohle, od října 1980 pak jako farář v Dolanech u Olomouce a administrátor excurrendo farností Jívová a Olomouc-Chválkovice. V prosinci 1991 se stal jívovským farářem a nadále zůstal též administrátorem excurrendo farností Hraničné Petrovice a Domašov nad Bystřicí, které spravoval už od roku 1990. V říjnu 2005 odešel na odpočinek do Dlouhomilova a začal se věnovat přípravě homiletických textů, kromě toho vypomáhal v duchovní správě na Šumpersku a Zábřežsku. Později se přestěhoval do Brna-Žabovřesk, kde žil do své smrti. Dne 8. března 2010 jej papež Benedikt XVI. jmenoval kaplanem Jeho Svatosti.

• Co čas přivál, RETI, Šternberk 2002
• Robert Schuman a sjednocování Evropy, RETI, Šternberk 2003
• Také čas přivál, RETI, Šternberk 2004
• Každý se jednou ohlédne za svým životem, nákladem vlastním, Dlouhomilov 2009
• Kázal jsem v čase adventním a vánočním, Kartuziánské nakladatelství, Brno 2009
• Kázal jsem v době postní a velikonoční, Kartuziánské nakladatelství, Brno 2011
• Bolestná minulost církve u nás, 2011
• Učící se církev – cyklus B II, nákladem vlastním, Brno 2013
• Učící se církev – cyklus C II, 2013

• Eugen Kleindienst: Emanuel – sedm dnů před Vánocemi, Matice cyrilometodějská, Olomouc 1995

• Bohuslav Smejkal: Výpověď o době útlaku církve, Oldin 12/2011, str. 14

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Pospíšil (kněz)
• Antonín Pospíšil v Databázi knih

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.