Albuminový tiskAlbuminový tisk (případně albuminový stříbrný tisk) je proces zhotovování fotografických pozitivů z negativu na speciálně upravený tzv. albuminový papír. Do té doby byly pozitivy zhotovovány na kovovém podkladu. Je založen na vytvoření světlocitlivé vrstvy chloridu stříbrného fixovaného do albuminu z vaječného bílku, která je nanesena na papír (obvykle ze 100% bavlny). Vynalezl jej Louis Désiré Blanquart-Evrard v roce 1850.[1] Albuminový tisk se stal dominantní technologií zhotovování pozitivů po prakticky celou druhou polovinu 19. století. U tohoto postupu neprobíhá vyvíjení ve speciální lázni, ale obraz vzniká během osvitu a proces je ukončen pouze ustálením. HistorieVynálezcem techniky byl Francouz Louis Désiré Blanquart-Evrard, který ji poprvé veřejně představil 27. května 1850 ve Francouzské akademii věd. Rychle si získala oblibu díky svým vlastnostem: vysoké rozlišení obrazu, bohatost detailů, lesklý povrch tisku. V portrétní fotografii nahradil albuminový tisk do té doby používanou daguerrotypii. Díky patentu z roku 1854 na carte de visite, jehož držitelem byl André Adolphe Eugène Disdéri, se fotografické portréty staly široce dostupnými. Disdériho vynález umožnil snížit náklady na pořízení jedné fotografie tím, že na jedné desce (negativu) bylo pořízeno více snímků vedle sebe. Fotografické dílny nabízející možnost pořídit si fotografický portrét nebo zakoupit snímky slavných osobností se ve většině evropských měst objevily ve druhé polovině 19. století. Technika pořizování tisků na albuminový papír zůstala široce používána téměř až do konce století. Na začátku 20. století byla nahrazena jinými metodami. Definitivně zanikla ve 20. letech 20. století. Albuminové tisky se dnes díky jejich dobové oblíbenosti běžně vyskytují v archivech, knihovnách i soukromých sbírkách. Postup výroby
PoškozeníBěhem všech operací je třeba postupovat opatrně, aby nedošlo k mechanickému poškození albuminové vrstvy. Nejčastějším poškozením albuminových tisků je žloutnutí a vyblednutí obrazu. Charakteristickým znakem tohoto typu fotografie jsou drobné prasklinky objevující se na povrchu albuminu, které jsou jedním ze znaků umožňujících identifikaci této techniky. Potenciálním zdrojem poškození výtisků může být karton, na kterém jsou lepeny, který je často vyroben z nekvalitního papíru. OdkazyReference
Literatura
Související článkyExterní odkazy
|