Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Albrecht Unsöld

Albrecht Unsöld
Narození20. dubna 1905
Bolheim
Úmrtí23. září 1995 (ve věku 90 let)
BydlištěKiel
Alma materUniverzita Tübingen
Mnichovská univerzita
Povolánífyzik, astronom, astrofyzik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelKielská univerzita
Oceněnímedaile Catheriny Bruceové (1956)
Zlatá medaile Královské astronomické společnosti (1957)
Cotheniova medaile (1973)
Funkceprofesor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Albrecht Otto Johannes Unsöld (20. dubna 1905 – 23. září 1995) byl německý astrofyzik, známý pro své příspěvky v oblasti spektroskopické analýzy hvězdných atmosfér.

Kariéra

Narodil se ve Württembersku, školní docházku absolvoval v Heidenheimu. Poté studoval fyziku na univerzitě v Tübingenu a na Mnichovské univerzitě. V Mnichově studoval pod vedením Arnolda Sommerfelda a zde v roce 1927 získal doktorát. [1] Získal stipendium Rockefellerovy nadace a pracoval v Postupimi a na observatoři Mount Wilson v Pasadeně. V roce 1929 pak dokončil habilitaci v Mnichově. [2] Následující rok získal post asistenta na ústavu teoretické fyziky na Hamburské univerzitě. V roce 1932 se potom stal profesorem a ředitelem ústavu pro teoretickou fyziku na univerzitě v Kielu. Tuto pozici zastával až do odchodu do penze v roce 1973, i potom ale zastával post emeritního profesora a zůstal vědecky aktivní. [3][4]

Zatímco pobýval v Mnichově, pomohl Sommerfeldovi prozkoumat atomovou teorii. [5][6][7][8] Unsöldův teorém říká, že čtverec celkové elektronové vlnové funkce pro zaplněnou nebo polozaplněnou slupku je sféricky symetrický. Podobně atomy, které obsahují zaplněnou nebo zpola zaplněnou s orbital druhé periody s 3 nebo 6 p elektrony jsou kulového tvaru. Stejně tak atomy třetí periody, které mají 5 nebo 10 d elektronů. Z tohoto důvodu jsou kulové atomy v prvním, druhém, sedmém, dvanáctém, patnáctém a osmnáctém sloupci periodické tabulky.

V Kielu intenzivně studoval radiační tlumení, Dopplerovské posuny, elektrická pole a kolize na vznik a tvar spektrálních čar ve hvězdných atmosférách. V roce 1939 provedl analýzu hvězdy Tau Scorpii na základě dat z Yerkesovy observatoře a McDonaldovy observatoře. Šlo o první podrobnou analýzu jiné hvězdy než Slunce. Unsöld byl schopen určit fyziku a složení atmosféry hvězdy. [9]

Rovněž byl editorem časopisu "Zeitschrift für Astrophysik", dokud nebyl tento časopis sloučen s jinými za vzniku magazínu "Astronomy and Astrophysics". Napsal také mnoho odborných knih. [9]

Ocenění

V roce 1957 získal medaili Catheriny Bruceové, o rok později Gold Medal of the Royal Astronomical Society. Jmenuje se po něm asteroid 2842.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albrecht Unsöld na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Unsöld – Mathematics Genealogy Project. 1927 Dissertation title: Beiträge zur Quantenmechanik der Atome.
  2. ↑ Obituary NASA Astrophysics Data System. 1929 Habilitationsschrift title: Über die Balmerserie des Wasserstoffs im Sonnenspektrum.
  3. ↑ Obituary NASA Astrophysics Data
  4. ↑ Unsöld Archivováno 1. 8. 2020 na Wayback Machine. – BADW
  5. ↑ About the same time as Unsöld, were also Walter Heitler and Karl Bechert. See Mehra, Volume 1, Part 1, p. 335.
  6. ↑ Arnold Sommerfeld and Albrecht Unsöld Über das Spektrum des Wasserstoff, Z. Phys. 36 259-275 (1926). As cited in Mehra, Volume 1, Part 2, p. 845.
  7. ↑ Arnold Sommerfeld and Albrecht Unsöld Über das Spektrum des Wasserstoff. Berichtigungen und Zusätze zur gleichnamigen Arbeit, Z. Phys. 38 787-791 (1926). As cited in Mehra, Volume 5, Part 2, p. 955.
  8. ↑ Albrecht Unsöld Beiträge zur Quantenmechanik des Atoms, Ann. D. Phys. (4) 82 355-393 (1927). As cited in Mehra, Volume 5, Part 2, p. 959.
  9. ↑ a b Unsöld – 1956 Bruce Medalist

Externí odkazy
Kembali kehalaman sebelumnya