Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Administrativní dělení Íránu

Provincie Íránu podle počtu obyvatel v roce 2014
Provincie Íránu podle hustoty zalidnění v roce 2013
Provincie Íránu podle rozlohy (km2)
Provincie Íránu podle podílu na národním HDP v roce 2014
Provincie Íránu podle výše HDP na obyvatele v roce 2012

Administrativní dělení Íránu je geografické rozdělení Íránu pro účel veřejné správy. První úroveň členění Íránu je na 31 provincií (persky استانostān). Každá provincie je spravována místním centrem, obvykle největším místním městem, které je nazýváno hlavní město provincie (persky: مرکز Markaz). Provincie se dále dělí na kraje/podprovincie (شهرستانšahrestán), okresy (بخشbakš) a venkovské aglomerace/venkovské okresy (دهستانdehestán). Venkovské aglomerace/venkovské okresy zahrnují několik vesnic. Jedno z měst okresu je jmenováno hlavním městem okresu.[1]

V roce 2011 měl Írán podle sčítání Statistického centra Íránu 397 krajů/podprovinčních správních obvodů (šahrestán), 889 okresů (bakš), 2 400 venkovských aglomerací (dehestán), 1 331 měst a obcí/městských oblastí (شهرšahr) a přibližně 96 549 vesnic (آبادیabadi).[1][2]

Historie

Do roku 1950 byl Írán rozdělen do dvanácti provincií: Ardalán, Ázerbájdžán, Balúčistán, Fárs, Gílán, Arak-e Adžam, Chorásán, Chúzistán, Kermán, Larestán, Lorestán a Mázandarán.[3][4]

V roce 1950 byl Írán reorganizován na deset provincií s podřízenými guvernoráty: Gílán; Mázandarán; Východní Ázerbájdžán, Západní Ázerbájdžán; Kermánšáh; Chúzistán; Fárs; Kermán; Chorasán; Isfahán.

Od roku 1960 do 1981 byly guvernoráty povýšeny do provinčního stavu. Od té doby bylo vytvořeno několik nových provincií, naposledy v roce 2004, kdy byla provincie Chorásán rozdělena do tří nových provincií, stejně jako odtrhnutí provincie Alborz z Teheránské provincie v roce 2010.

Mapa provincií Íránu.

Aktuální provincie

Provincie Hlavní

město

Rozloha

(km2)

Počet

obyvatel

Hustota

zalidnění

(ob./km2)

Počet

hrabství

Mapa
Alborz Karadž 5 833 2 712 400 413,6 4
Ardabíl Ardabíl 17 800 1 270 420 70,1 9
Východní

Ázerbájdžán

Tabríz 45 650 3 909 652 82,3 19
Západní

Ázerbájdžán

Orumíje 37 411 3 265 219 78,8 14
Búšehr Búšehr 22 743 1 163 400 45,4 9
Čaharmahál a Bachtijárí Šahr-e Kord 16 332 947 763 54,8 6
Fárs Šíráz 122 608 4 851 274 37,5 23
Gílán Rašt 14 042 2 530 696 176,7 16
Golestán Gorgán 20 367 1 868 819 88 11
Hamadán Hamadán 19 368 1 738 234 90,8 8
Hormozgán Bandar Abbás 70 697 1 776 415 22,3 11
Ílám Ílám 20 133 580,158 27,7 7
Isfahán Isfahán 107 029 5 120 850 45,6 21
Kermán Kermán 181 785 3 164 718 16,3 14
Kermánšáh Kermánšáh 24 998 1 952 434 77,8 13
Severní Chorásán Bodžnúrd 28 434 863 092 30,5 6
Chorásán Razaví Mašhad 118 854 6 434 501 41,4 29
Jižní Chorásán Bírdžand 151 193 768 898 9,5 8
Chúzistán Ahváz 64 055 4 710 509 67,8 18
Kohgíluje a Bójer-Ahmad Jasúdž 15 504 713 052 42,5 5
Kurdistán Sanandadž 29 137 1 603 011 51,3 9
Lorestán Chorramábád 28 294 1 760 649 62 9
Markazi Arák 29 127 1 429 475 48,5 10
Mázandarán Sárí 23 842 3 283 582 129,7 15
Kazvín Kazvín 15 667 1 273 761 77,3 5
Qom Qom 11 526 1 292 283 99,9 1
Semnán Semnán 97 491 702 360 6,5 4
Sístán a Balúčistán Záhedán 180 726 2 775 014 13,9 8
Teherán Teherán 12 984 13 267 637 647,6 13
Jazd Jazd 73 477 1 138 533 8,3 10
Zandžán Zandžán 21 773 1 057 461 46,6 7
Írán Teherán 1 648 195 82 011 735 46,1 342

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Provinces of Iran na anglické Wikipedii a Verwaltungsgliederung des Iran na německé Wikipedii.

  1. a b Iran’s Population and Housing Census-2016 [online]. Thajsko: Statistical Centre of Iran (SCI), 2018-01 [cit. 2024-09-06]. Kapitola A Brief look at the Census. Hospodářská a sociální komise pro Asii a Tichomoří (ESCAP). Dostupné online. (anglicky) 
  2. Selected findings of the 2011 national population and housing census [online]. Statistical Center of Iran [cit. 2024-09-06]. Kapitola FEATURES OF THE 2011 NATIONAL POPULATION AND HOUSING CENSUS. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Iran Provinces. www.statoids.com [online]. [cit. 2017-04-26]. Dostupné online. 
  4. Persia entry in Encyclopædia Britannica. www.1911encyclopedia.org [online]. [cit. 26-04-2017]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-07-2010. 

Související články

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya