Administrativní dělení ÍránuAdministrativní dělení Íránu je geografické rozdělení Íránu pro účel veřejné správy. První úroveň členění Íránu je na 31 provincií (persky استان ostān). Každá provincie je spravována místním centrem, obvykle největším místním městem, které je nazýváno hlavní město provincie (persky: مرکز Markaz). Provincie se dále dělí na kraje/podprovincie (شهرستان šahrestán), okresy (بخش bakš) a venkovské aglomerace/venkovské okresy (دهستان dehestán). Venkovské aglomerace/venkovské okresy zahrnují několik vesnic. Jedno z měst okresu je jmenováno hlavním městem okresu.[1] V roce 2011 měl Írán podle sčítání Statistického centra Íránu 397 krajů/podprovinčních správních obvodů (šahrestán), 889 okresů (bakš), 2 400 venkovských aglomerací (dehestán), 1 331 měst a obcí/městských oblastí (شهر šahr) a přibližně 96 549 vesnic (آبادی abadi).[1][2] HistorieDo roku 1950 byl Írán rozdělen do dvanácti provincií: Ardalán, Ázerbájdžán, Balúčistán, Fárs, Gílán, Arak-e Adžam, Chorásán, Chúzistán, Kermán, Larestán, Lorestán a Mázandarán.[3][4] V roce 1950 byl Írán reorganizován na deset provincií s podřízenými guvernoráty: Gílán; Mázandarán; Východní Ázerbájdžán, Západní Ázerbájdžán; Kermánšáh; Chúzistán; Fárs; Kermán; Chorasán; Isfahán. Od roku 1960 do 1981 byly guvernoráty povýšeny do provinčního stavu. Od té doby bylo vytvořeno několik nových provincií, naposledy v roce 2004, kdy byla provincie Chorásán rozdělena do tří nových provincií, stejně jako odtrhnutí provincie Alborz z Teheránské provincie v roce 2010. Aktuální provincie
OdkazyReferenceV tomto článku byly použity překlady textů z článků Provinces of Iran na anglické Wikipedii a Verwaltungsgliederung des Iran na německé Wikipedii.
Související článkyExterní odkazy
|