Adam Elsheimer

Adam Elsheimer
Narození	18. března 1578 Frankfurt nad Mohanem
Úmrtí	11. prosince 1610 Řím
Místo pohřbení	sv. Lozenzo v Lucině
Země	Itálie
Národnost	Německá
Povolání	Malíř
Manžel(ka)	Carla Antonia Stuart (1606-1610)
Významná díla	Kamenování svatého Štěpána Svatá rodina s andělem
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam Elsheimer (pokřtěn 18. března 1578 Frankfurt nad Mohanem – 11. prosince 1610 Řím) byl německý manýristický a raně barokní malíř působící přibližně od roku 1600 v Římě. Za svého krátkého života vytvořil poměrně málo obrazů, a to spíše drobných kabinetních rozměrů. Měl však vliv zejména na barokní krajináře; Petra Paula Rubense, Clauda Lorraina a další. Sám tvořil především krajiny, důležité jsou noční s hvězdnou oblohou (Útěk do Egypta). Do krajin zasazoval mytologické a biblické motivy. Jediná jeho olejomalba na plátně větších rozměrů je jeho autoportrét.

Elsheimer se narodil v Frankfurtu nad Mohanem, jako jeden z deseti dětí mistra-krejčího. Jeho rodný dům stál nedaleko od kostela až do roku 1944, kdy byl zničen spojeneckými bombami. Vyučil se umělce u Philippa Uffenbacha. V roce 1596 pravděpodobně navštívil Štrasburk. Ve dvaceti letech cestoval do Itálie přes Mnichov.

Jeho pobyt v Benátkách není dokumentován, ale vliv na jeho styl je jasný. Nejspíš pracoval jako asistent Johanna Rottenhammera, jehož některé kresby vlastnil.

Dle všeho na něj měli největší vliv malíři Tintoretto a Paolo Veronese, což lze vypozorovat na některých jeho obrazech.

Na začátku roku 1600 přijel Elsheimer do Říma a rychle se spřátelil s kontakty Rottenhammera, zejména s Giovannim Faberem, to byl papežský lékař, botanik a sběratel původem z Bamberku. Byl kurátor vatikánské botanické zahrady, a členem Accademia dei Lincei, malé organizace založené roku 1603, která sloužila především ke studiu přírodních věd.

Další přítel Rottenhammera byl vlámský malíř Paul Bril, trvale žijící v Římě, který byl později (společně s Faberem) svědkem na svatbě Elsheimera s Carol Antoniou. Faber byl původně luterán, ale při pobytu v Římě konvertoval ke katolicismu, totéž později udělal i Elsheimer.

V roce 1604 se z Říma vrátil Karel van Mander, Holanďan, který ve své publikaci Schilder-Boeck chválil Elsheimerovu práci. Jiní spisovatelé zmiňují Elsheimerovu výjimečnou vizuální paměť, jeho melancholii a dobrosrdečnost.

V roce 1606 se Adam Elsheimer oženil se Skotkou Carol Antoniou Stuard da Francoforte a v roce 1609 se jim narodil syn. Carol byla vdova po umělci Nicolasi de Breul (narozený v Verdunu) a po Elsheimer smrti se znovu vdala za italského umělce Ascania Quercia. Elsheimer konvertoval ke katolicismu v roce 1608 (některé zdroje uvádějí i 1606). Byl přijat do Accademia di San Luca, římského cechu malířů. I přes jeho slávu a talent se zdá, že žil a zemřel ve finanční nouzi.

Největší sbírka jeho práce je ve Frankfurtu nad Mohanem. V Mnichově jsou umístěny dvě z jeho nejlepších nočních scén. Národní galerie v Londýně má tři obrazy s ostatními. Některé jeho kresby jsou trvale umístěné i v Louvru.

Pouze dvě Elsheimerova díla se nacházejí mimo Evropu. Jedno je umístěno v Kimbellově muzeu ve Fort Worthu v Texasu, druhé v Agnes Etherington Art Centre v Kingstonu v Ontariu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adam Elsheimer na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Adam Elsheimer na Wikimedia Commons