Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Židovský hřbitov v Jihlavě

Židovský hřbitov v Jihlavě
Židovský hřbitov v Jihlavě
Židovský hřbitov v Jihlavě
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajVysočina
OkresJihlava
ObecJihlava
Zeměpisné souřadnice49°23′44,52″ s. š., 15°34′22,08″ v. d.
Map
Specifikace
Výstavba1867 nebo 1869
Světitelrabín dr. Unger
Datum posvěcení8. prosince 1904
Odkazy
Oficiální webhttps://cemeteries.zob.cz/jihlava
Kód památky11298/7-8687 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Židovský hřbitov v Jihlavě se nalézá 1,5 km západně od centra, v ulici U cvičiště 11, v sousedství areálu nové nemocnice a komunálního hřbitova při Žižkově ulici. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Založen byl v letech 1868-9 [2], přičemž je stále užíván. 1903-4 byla při vstupu vystavěna obřadní síň v novorománském slohu podle návrhu architekta Wilhelma Stiassného (vypálena nacisty v roce 1939). V letech 1968-9 hřbitov zkrácen a vystavěna malá obřadní síň. V roce 1993 přibyla kovaná vstupní brána, 1997 odhalen památník obětem holokaustu.[3]

Historie a popis

K založení židovského hřbitova na západním předměstí Jihlavy v ulici U Cvičiště došlo buď v roce 1867,[4] nebo v roce 1869.[5] Náklady na pořízení pozemku činily 7000 zlatých.[4] Náhrobní kameny novodobého typu byly zhotoveny pod vlivem křesťanského ritu, jen se střídmou výzdobou a symbolikou.[zdroj?] Náhrobky jsou osazeny v pravidelných řadách kolmo k této ose a nápisem ke vstupu, pohřbívání se realizovalo v principu odzadu dopředu.[5] V roce 1903 byla prostá budova márnice u vstupu přestavěna na velkou obřadní síň v novorománském slohu podle projektu stavebního rady Wilhelma Stiassného. V roce 1904 byla stavba dokončena včetně dvou křídel hřbitovní zdi, která uzavírala celý hřbitov z východní strany. 8. prosince 1904 síň vysvětil jihlavský rabín dr. Unger.[6]
V roce 1939 byl hřbitov před požárem jihlavské synagogy zničen – výtržníci povalili většinu náhrobků a vypálili obřadní síň.[7]
V letech 1968–1969 došlo k úpravě a zkrácení hřbitova a ke stavbě malé obřadní síně. V letech 1992 a 1993 byl vstup osazen kovovou vstupní bránou se židovskou symbolikou. Do průčelí byla zasazena kovová pamětní deska. V dalších letech došlo k postavení a očištění pomníků. V roce 1997 tu byl odhalen pomník obětem holokaustu.[3] Pochovány jsou zde významné místní osobnosti, mimo jiné i rodiče a sourozenci hudebního skladatele Gustava Mahlera. [8]

21. století

Na začátku 21. století má hřbitov o rozloze 8879 m2 zhruba obdélný tvar, středem rovinaté plochy vede stromová alej. Na ploše se nalézá 1171 náhrobků a 1379 pohřbených.[5] Hřbitov je v majetku Federace židovských obcí v ČR, přičemž ho udržuje vlastní firma Matana a.s.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-07-20]. Identifikátor záznamu 120365 : Židovský hřbitov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 31–32.
  3. ↑ a b JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 40.
  4. ↑ a b JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 31–32.
  5. ↑ a b c Klenovský, Jaroslav. Židovské památky Moravy a Slezska. 1. vyd. Brno: Era, 2001. 480 s. ISBN 80-86517-08-X
  6. ↑ JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 35.
  7. ↑ JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 39.
  8. ↑ holocaust.cz [cit. 2012-03-03]. Dostupné online. 

Literatura

  • Klenovský, Jaroslav. Židovské památky Moravy a Slezska. 1. vyd. Brno: Era, 2001. 480 s. ISBN 80-86517-08-X

Související články

Externí odkazy
Kembali kehalaman sebelumnya