Žemaitština či žmudština (žemaitsky žemaitiu ruoda) je některými považována za pouhý dialektlitevštiny, jinými (hlavně obyvateli Žemaitska) za samostatný jazyk. Žemaitštinou mluví kolem 500 tisíc lidí, převážně obyvatel Žemaitska, z nichž značná část se považuje za příslušníky etnikaŽemaitijů (kolik lidí mimo území Žemaitska hovoří žemaitsky, není známo). Žemaitština se vývojem více vzdálila od protobaltštiny než aukštaitské dialekty litevštiny. Největší zásluhu na tom má vliv kurštiny; severní Žemaité jsou přímými asimilanty jižních Kuršů.
Nejnápadnější/nejčastější rozdíly mezi litevštinou a žemaitštinou
Úřední litevština → žemaitština
i → krátké ė, někdy e;
u → krátké o (v některých případech u);
ė → ie (např. tėvas → tieus);
o → uo (např. brolis → bruolis, oras → uors);
ie (např. pienas, mléko) → ėi (pėins) (s.ž.), ī (pīns) (j.ž.), dlouhé ė (pė̅ns) (z.ž.);
uo → ou (severní), ū (jižní), ō (západní), viz níže rozdělení (podle výslovnosti slova "chléb", lt.: duona → douna [s.ž.], dūna [j.ž.], dona [z.ž.]);
ai → ā;
ei, iai → ē;
ui → oi;
oi (oj) → uo;
an → on (v severní an);
un → on (v severní un);
ą → an v Raseiniai, on ve Varniai a ō nebo ou v severní;
ę → en v Raseiniai, ėn ve Varniai a õ, ō nebo ėi v severní;
ū → ū a v některých případech un, um;
ų → v přízvučných koncovkách un, um;
nepřízvučné ų → o;
y → ī, někdy in;
i pochází z původního ī → ī;
u pochází z původního ō (litevské uo) → ō, ou, ū (západní, severní a jižní)
i pochází z původního ei (litevské ie) → dlouhé ė(ė̅), ėi, ī (západní, severní a jižní)
č → t a č (po vlivem litevštiny);
dž → d a dž (po vlivem litevštiny);
ia → ė (někde i a e);
io → ė (někde i a e);
nepřízvučné ią → ė (někde i a e);
Žemaitské dialekty
Sama žemaitština má několik dialektů, z nichž nejznámější jsou (poddialekty označeny 1. a 2.):
Severní, neboli 1. telšanů a 2. obyvatel Kretingy („dounininkai“)(v angl. eastern-southern!),
Jižní, neboli obyvatel 1. Raseiniai a 2. Varniai („dūnininkai“)(v angl. middle!),
Západní, neboli klaipeďanů (dále se nedělí) („donininkai“).
Žemaitština má 7 pádů:
Protože žemaitština (stejně jako litevština) nerozlišuje v žádném rodě životnost/neživotnost, má pro každý pád jen jednu pádovou otázku (rozdíl od češtiny). Standardní pořadí za 4. pádem se liší od českého:
Rozlišují se ještě tři tvary lokativu:
6.a) inesiv (existence uvnitř) (plně "oficiální" tvar)
6.b) iliativ (směřování dovnitř)
6.c) aliativ (vėitėninks ēn.paš.) (p.ot. lėnk kuo?)(směřování k(nikoli dovnitř), používáno běžně)
Skloňování podstatných jmen
(níže je uvedeno skloňování u žemaitštiny severního typu, protože žemaitština sev. typu je považována za nejpůvodnější)
Skloňování prvního typu
Ke skloňování prvního typu patří podstatná jména, končící na -s, měkká na -s (např. veln's), -is, -īs.
(ukázková tabulka, většinu dalších tabulek naleznete kliknutím vlevo na Žemaitėška).
JEDNOTNÉ ČÍSLO
(noms - dům; vīrs - muž; veln's - ďábel; medis - strom; arklīs - kůň)
pád, ot.
-s
-s
-'s
-is
-īs
V. kas?(kdo)
noms
vīrs
veln's
medis
arklīs
K. kuo?(koho)
noma
vīra
velnė
medė
arklė
N. kam?(komu)
nomou
vīrou
velniou
mediou
arkliou
G. kon?(koho)
noma
vīra
velni
medi
arkli
In. kou?(kým)
nomo
vīro
velnio
medio
arklio
Vt. kamė?(kde)
nomė
vīrė
velnie
medie
arklie
Š. ē!(voláme m.)
nomė
vīrė
velni
medi
arklī
DVOJNÉ ČÍSLO
pád, ot.
-o
-o
-io
-io
-io
V. kas?(kdo)
nomo
vīro
velnio
medio
arklio
K. kuo?(koho)
nomū
vīru
velniū
mediu
arkliū
N. kam? (komu)
nomams
vīrams
velnems
medems
arklems
G. kon?
nomo
vīro
velnio
medio
arklio
In. kou?
nomās
vīrās
velnēs
medēs
arklēs
Vt. kamė?
nomūs
vīrūs
velniūs
mediūs
arkliūs
Š. ē!(voláme m.)
nomo
vīro
velnio
medio
arklio
MNOŽNÉ ČÍSLO
pád, ot.
-ā
-ā
-ē
-ē
-ē
V. kas?(kdo)
nomā
vīrā
velnē
medē
arklē
K. kuo?(koho)
nomū
vīru
velniū
mediu
arkliū
N. kam?(komu)
nomams
vīrams
velnems
medems
arklems
G. kon?(koho)
nomus
vīrus
velnius
medius
arklius
In. kou?(kým)
nomās
vīrās
velnēs
medēs
arklēs
Vt. kamė?(kde)
nomūs
vīrūs
velniūs
mediūs
arkliūs
Š. ē!(voláme m.)
nomā
vīrā
velnē
medē
arklē
Skloňování druhého typu
Ke skloňování druhého typu patří podstatná jména (mužského a ženského r.), končící na -ė (v některých dialektech žemaitštiny na -i), -ie, -a. vėišnė - višeň; varlie - žába; pīlė - kachna; diedė - strýček; rasa - rosa; muorka - mrkev.
JEDNOTNÉ ČÍSLO
