|
Štefan Janšák
Štefan Janšák ( 14. září 1886, Osuské, Rakousko-Uhersko – 8. duben 1972, Bratislava, Československo) byl slovenský archeolog, diplomat, stavební odborník a spisovatel. Měl mnohostranné zájmy, ze svých mnohočetných cest zanechal množství zajímavých fotografií. BiografiePocházel z řemeslnicko-rolnické evangelické rodiny s úzkými kulturními a jazykovými vazbami na Čechy a Moravu. Jeho talent rozpoznal senický právník Štefan Fajnor, který ho podporoval v dalším studiu. Reálné gymnázium ukončil v Hodoníně, ve studiu pokračoval na Vysoké škole technické v Brně, kterou ukončil v roce 1914. Pro nemoc ho neodvedli do vojska a zůstal pracovat na technice v Brně jako asistent. Již v roce 1907 publikoval v Lidových novinách články, které státní zástupce vyhodnotil jako pobuřování proti uherskému státu. Janšák byl celkově vězněn osm měsíců. Úzce spolupracoval se svým učitelem a sponzorem – poslancem uherského sněmu doktorem Pavlem Blahem. Po roce 1918 se zapojil do politické činnosti. Vzápětí byl jmenován referenta pro veřejné práce na Šrobárově ministerstvu s plnou mocí pro správu Slovenska, kde zastupoval i P. Blaha na čele referátu pro zemědělství. V roce 1920 se jako hospodářský expert československé vlády zúčastnil Pařížské mírové konference. V letech 1921–1923 se za československou stranu podílel na přípravě obchodní smlouvy s Maďarskem, v letech 1938–1939 se účastnil práce Slovensko-maďarské delimitační komise. Během meziválečného období zastával různé významné funkce. Byl předsedou Spolku československých inženýrů na Slovensku, členem předsednictva Obchodní a průmyslové komory v Bratislavě a Svazu slovenských průmyslníků. Významným státním úředníkem zůstal i po roce 1945. Byl pověřencem SNR a napomáhal při obnově válkou zničeného Slovenska. Své prožité dětství popsal v románech Boli časy boli… a Posledný suplikant. Jak diplomat se zasloužil o rozvoj dobrých vztahů s Francií, jak překladatel překládal díla z francouzské literatury. Dlouhá léta byl předsedou společnosti Alliance Française v Bratislavě a podstatnou měrou se zasloužil o otevření gymnázia s francouzským vyučovacím jazykem v Bratislavě. Patří k zakladatelům slovenské archeologie, zanechal množství archeologických nálezů (mj. je objevitelem keltského opevněného hradiště na vrchu Pohanská v roce 1928) z vykopávek ze Slovenska, jeho sbírka obsidiánů patří k největším v střední Evropě a je součástí Slovenského národního muzea v Martine. Na sklonku života působil jako vědec a pedagog. Zemřel na následky těžké nemoci a je pohřben na hřbitově v Bratislavě. V roce 1991 se stal nositelem Řádu Tomáše Garrigue Masaryka III. třídy in memoriam. ZajímavostŽivot a dílo Štefana Janšáka prezentuje i dokumentární film z televizního cyklu Historická panorama – Štefan Janšák (Slovenská televize 1999, scénář Alena Bártlová, režie Fedor Bartko). Dílo
ReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Štefan Janšák na slovenské Wikipedii. Literatura
Externí odkazy
|
||||||||||||||||
_BAR.svg){kind=small}
