|
Šilheřovické dolyŠilheřovické doly (Schilldersdorfer Gruben), byla skupina nejstarších černouhelných štolových dolů, které těžily uhlí na návrší Landek v Koblově. HistorieDoly nesly název podle Šilheřovického panství, ve kterém se nacházely.[1] Ke vzniku prvního dolu vedl nález výchozu uhelné sloje v roce 1803 v kamenolomu ve východní části Landeku v Koblově. Sloj později obdržela název Naneta. Na dokumentovaný nález sloje Naneta získal důlní míry s právem ražení štoly vlastník Šilheřovického panství Johann Friedrich sv. p. Eichendorf[p. 1] dne 3. října 1803. O dva roky později 19. února 1805 získal ještě dobývací práva na sloje Filipina, Jan a Klementina. Po smrti Johanna Fridricha sv. p. Eichendorf v roce 1819 získala panství i s doly ze závěti jeho manželka Marie Anna, rozená Hoverdenová. V roce 1830 odkázala doly svému synovci Emanuelu z Hoverdenu a svým neteřím. Od tohoto majitelského konsorcia[p. 2] je koupil 14. září 1835 Hubert sv. p. Stücker z Wayersdorfu, který v tomtéž roce získal kutací práva na sloj Růžena. Hubert sv. p. Stücker v roce 1835 zahájil novou otvírku dolu ražbou dědičné štoly Hubert.[2] V roce 1842 získal propůjčku a důlní pole Naděje (Eufeminina) a poslední propůjčku v roce 1844 na Karolinu-Annu.[3] 5. prosince 1844 odkoupil doly s celým šilheřovickým panstvím Salomon Mayer sv. p. Rothschild a přičlenil je k hlučínským dolům. Současný stavLokalizací některých důlních děl v terénu lze zjistit zřetelné pozůstatky, představované nálevkovitými propadlinami. Těžba uhlíSloje tvořily tzv. jihozápadní skupinu, nalézaly se v šikmém uložení a vycházely na povrch na jižním a východním svahu Landeku. Na východ od této skupiny byl nalezen výchoz sloje Růžena. Důlní provozy na slojích Filipina a Klementina byly po vydolování zrušeny a o jejich důlní pole v roce 1830 rozšířen důl Jan.[3] Dobývaly se sloje hrušovských a petřkovických vrstev ostravského souvrství. Uhlí bylo těženo ze štol metodou směrného pilířování. Dobývací činnost byla málo intenzivní ve srovnání se sousedními hlučínskými doly. dokumentováno bylo 7 provozovaných dolů s 5 hlavními štolami a 11 jámami. Doly existovaly od roku 1803 asi do roku 1860[2] a později se staly součástí dolu Anselm. Údaje o Šilheřovických dolechÚdaje dle[3]
OdkazyPoznámkyReference
LiteraturaUhelné hornictví v ostravsko-karviném revíru, Anagram 2003 Externí odkazy |