|
Čudové Čudové (ve slovanských jazycích чудь, v ugrofinských tshuudi, tšuudi) je historický termín používaný v nejstarších ruských kronikách pro označení různých ugrofinských národů v oblasti dnešního Finska, Estonska a severovýchodního Ruska. Pravděpodobně poprvé bylo toto označení použito okolo roku 1100 mnichem Nestorem pro prapředky dnešních Estonců.[1] Podle Nestora napadl kníže Jaroslav I. Moudrý roku 1030 zemi Čudů a položil základy Jurjevu (dnešní Tartu v Estonsku). Později byl název Čudové použit k označení ostatních baltofinských národů nazývaných volok, vztahující se zřejmě ke Karelům. Podle starých východoslovanských kronik byli Čudové jedni ze zakladatelů Ruského chanátu.[1] Severní Čudové byli také bájný národ ve folklóru severních Rusů a jejich sousedů. V komijské mytologii představovali Severní Čudové mytické předky komijského národa.[2] U Sámů se naopak Čudy míní finští, karelští nebo ruští lupiči.[3] Výzkumy ukázaly, že genom ze severu a západu Ruska má mnoho společného s genomy ugrofinskými. OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Chud na anglické Wikipedii. [3]
Související článkyExterní odkazy
|
